Rubrika: Články

Bubeník skupiny Bad Company Simon Kirke už brzy vydá sólové album All Because of You. Natočil ho s chicagskou kapelou The Empty Pockets a k dostání by mělo být od 10. února. Kirk se na něm představí mimo jiné i jako zručný hráč na ukulele a to v netradičním coveru hitu Bad Company „Feel Like Making Love“. Může prý za to jeho snoubenka Maria, které se Kirkovo domácí brnkání pro zábavu líbilo natolik, že ho přesvědčila, aby ukulele verzi slavného songu hrál i na koncertech. Což nadšeně odsouhlasili i The Empty Pockets a jak jim to dohromady zní na desce, se můžete přesvědčit už teď…

Ačkoli je nová deska Rolling Stones „Blue & Lonesome“ první, na které nejsou žádné původní písničky Micka Jaggera a Keithe Richardse, neznamená to, že by jejich komplikované vztahy byly opět v ohrožení. Právě naopak, natáčení bluesové klasiky prý oba slavné muzikanty sblížilo. Zde jsou Keithova slova na Mickovu adresu: „Miluju toho chlapa. To neznamená, že by mě občas nemohl vytáčet, ale musíte odpouštět a zapomínat. A taky bych rád řekl, že 89 % času jsme si perfektně rozuměli. Jenže lidi vždycky slyší jen o těch jedenácti zbývajících procentech, kdy to vybuchne.“ Keith a Mick se naposled veřejně pohádali v roce 2010 v souvislosti s některými výroky v Richardsově autobiografii. Jisté tvůrčí napětí mezi oběma slavnými muzikanty sice přetrvává i teď, ale podle Keithových slov je to v pořádku. Kde by byli Rolling Stones bez napětí? Jako skvěle promazaný stroj a v perfektním souladu by asi zněli nevýrazně. To si myslí Keith a ke svému vztahu k Mickovi ještě v legraci dodává: „Je úžasný, že ještě oba žijeme. Já oslavuju Mickův život. Vždycky bude o pět měsíců starší než já!“
Rolling Stones natáčeli své nové – čistě bluesové album převážně živě v londýnských studiích Marka Knopflera. K dostání by mělo být od 2. prosince 2016.
 
 

Američané The Beach Boys si rezervovali pražské Kongresové centrum na 10. června příštího roku. Na území Česka se tak vrátí po osmačtyřiceti letech. V bývalém Československu Beach Boys odehráli v roce 1969 tři koncerty, a to v pražské Lucerně, na brněnském zimním stadionu a v Bratislavě.

Continue reading

Dlouhé čtyři roky připravoval režisér Glenn Aveni unikátní dokumentární film zachycující velkolepý třídenní festival, který se konal v roce 1982 v kalifornském San Bernardinu. Na 4000 organizátorů tenkrát připravilo monumentální hudební scénu, která co do velikosti prý dosud nebyla překonána. Objevili se na ní Police, Fleetwood Mac, Kinks, Grateful Dead, Tom Petty and the Heartbreakers, Talking Heads, Cars a spousta dalších. Navzdory teplotám, které dosahovaly téměř 43 stupňů, festival navštívilo víc než 400 000 hudebních fanoušků. Dokument The US Festival 1982 by měl mít premiéru v roce 2017. Přesné datum zatím neznáme, první ochutnávky pro vás ale máme už teď.

Zní to neuvěřitelně, ale odvážnou větu z titulku článku prý opravdu pronesl zpěvák The Who Roger Daltrey. Krátce po vystoupení skupiny na kalifornském Desert Trip festivalu poskytl Roger rozhovor pro The Times of London a smutně si posteskl nad stavem současné hudby. Rock se podle něj dostal do slepé uličky a současný pop většinou postrádá smysl. „Můžete to poslouchat, ale za chvilku už si nic nepamatujete,“ takhle nějak to Roger řekl. A zmínil také, že jediní, kdo říkají podstatné věci, jsou rappeři. Dál smutně podotkl, že i The Who jsou na slepé koleji. Od festivalu The Day on the Green v roce 1976, který Roger považuje za vrchol skupiny, se podle něj pohybují v kruhu. „Od Day on the Green uplynulo 40 let a náš set list z Desert Trip je úplně stejný,“ dodává. Fanoušci si ale nestěžují a jestli The Who opravdu hrají to samé co před čtyřiceti lety, můžete posoudit níže. Sami zjistíte, že Rogerova sebekritika není zcela na místě.
 
The Who at Day on the Green, (9. října, 1976)
I Can’t Explain
Substitute
My Wife
Baba O’Riley
Squeeze Box
Behind Blue Eyes
Dreaming From the Waist
Magic Bus
Amazing Journey
Sparks
The Acid Queen
Fiddle About
Pinball Wizard
I’m Free
Tommy’s Holiday Camp
We’re Not Gonna Take It
See Me, Feel Me
Summertime Blues
My Generation
Join Together
My Generation Blues
Won’t Get Fooled Again
The Who at Desert Trip (9. října, 2016)
I Can’t Explain
The Seeker
Who Are You
The Kids Are Alright
I Can See for Miles
My Generation
Behind Blue Eyes
Bargain
Join Together
You Better You Bet
5:15
I’m One
The Rock
Love, Reign O’er Me
Eminence Front
Amazing Journey
Sparks
The Acid Queen
Pinball Wizard
See Me, Feel Me
Baba O’Riley
Won’t Get Fooled Again

The Rolling Stones oznámili pár detailů k vydání svého nového koncertního filmu Havana Moon se záznamem  doslova historického vystoupení v kubánské Havaně. Režisér Paul Dugdale v dokumentu zachytil cestu Stones na Kubu, ale především velkolepou show, které se zúčastnili stovky tisíc fanoušků. Film bude k dostání na DVD a Blu-Ray v kombinaci se dvěma CD nebo třemi vinylovými LP. Připravena je ale i speciální luxusní edice pro fajnšmekry. Vydání je plánováno na 11. listopad.
A tady je seznam písniček:
1. “Jumpin’ Jack Flash”
2. “It’s Only Rock ‘N’ Roll (But I Like It)”
3. “Out of Control”
4. “Angie”
5. “Paint It Black”
6. “Honky Tonk Women”
7. “You Got the Silver”
8. “Midnight Rambler”
9. “Gimme Shelter”
10. “Sympathy for the Devil”
11. “Brown Sugar”
12. “You Can’t Always Get What You Want”
13. “(I Can’t Get No) Satisfaction”

Bruce Springsteen je známý tím, že ze sebe na koncertech vydává maximum. Nejen, že od prvního songu zpívá jako o život, ale fascinující bývá i délka jeho vystoupení a v tomto ohledu překonal The Boss  v uplynulém týdnu hned dvakrát svůj americký rekord. V úterý 23. srpna bavil publikum v New Jersey bez osmi minut čtyři hodiny a jeho čtvrteční vystoupení tamtéž bylo kratší jen o fous. Bruce se tak přiblížil svému dosavadnímu celosvětovému rekordu z roku 2012, kdy ve Finsku odehrál koncert trvající čtyři hodiny a šest minut. Klobouk dolů!
Bruce Springsteen ale není jen úžasný vytrvalec, svému publiku vychází vstříc i v jiných ohledech. Tady je krásný příklad…

Před svou smrtí v roce 2001 George Harrison pracoval na písničkách, které bohužel nestihl dokončit. Zdá se ale, že je nakonec přeci jen uslyšíme. Vdova Olivia Harrison totiž nedávno prozradila Billboardu, že mají se synem Dhanim v plánu rozpracované nahrávky dotáhnout do konce a připravit k vydání. Chce to prý jen trochu času. Dhani, který je mimochodem svému otci výrazně podobný, je profesionálním muzikantem už od doby, kdy s Jeffem Lynnem spolupracoval na Georgově nedokončeném albu Brainwashed. Od roku 2006 má také svou alternativní rockovou kapelu thenewno2 (opravdu se to píše s malým „t“), se kterou před třemi lety bodoval díky písničkám pro film Baeutiful Creatures.

Příbuzní loni zemřelé britské zpěvačky Cilly Black našli náhodou v její pozůstalosti poklad z historie Beatles. V roce 1964 napsal Paul McCartney písničku “It’s for You”, kterou se Brouci rozhodli věnovat Cille Black. Paul pro ni natočil demo, to ale pak na dlouhé roky někam zmizelo. Když zpěvaččini příbuzní našli v hnědé obálce označené jejím jménem a názvem písně desku, mysleli si, že jde jen o kopii jejího singlu a spolu s ostatními nalezenými nahrávkami ji odnesli k ocenění do liverpoolského Beatles shopu. Steve Bailey, dlouholetý manažer obchodu, vzpomíná na své pocity, když pochopil, co se mu dostalo do ruky: „Roztřásl jsem se a ztratil řeč vzrušením, když jsem pochopil, že tohle je to dlouho ztracené demo z roku 1964 a že jsme asi jedním z nemnoha lidí, kteří ho za posledních 50 let viděli a slyšeli.“ Deska je navíc v téměř perfektním stavu a jedná se tedy o opravdovou sběratelskou lahůdku. Už 27. srpna půjde raritní demosnímek pod kladívko v aukci a očekává se, že by se mohl vydražit za víc než 20 000 dolarů.
Cilla Black se s písničkou “It’s for You” v létě roku 1964 a dostala na 7. místo britských žebříčků.