Skupina Spencer Davis Group je dnes spojovaná hlavně se jménem klávesisty, kytaristy, zpěváka a skladatele Stevieho Winwooda. Ačkoliv natočila několik hitů i bez něj, zlatou érou zůstávají léta s ním v čele. Dnes si připomeneme poslední hit, který s kapelou natočil.
Sláva rhythm and bluesové skupiny z Birminghamu nepřišla přes noc. Její první tři úspěšné singly se všechny zastavily na spodní hranici první britské padesátky, ale zejména Winwoodův do jisté míry černošský projev na kapelu od začátku velmi výrazně upozorňoval. Potom už ale přišly jedničkové hity Keep On Running a Somebody Help Me a skupina prorazila v mezinárodním měřítku.
Poznávacím znamením jejich stylu byly riffové skladby stojící na dunivé baskytaře Muffa Winwooda a postupně stále důraznějších „hammondkách“ Stevieho Winwooda. Když skupinu oslovili, aby nahráli nějakou píseň pro dokument Swinging London, složil narychlo Stevie s pomocí producenta kapely Jimmyho Millera novou skladbu. Postavili ji opět na dominantním riffu a pojmenovali stejně jako klasické blues Bo Diddleyho – I’m A Man. Ačkoliv mělo jít jen o zakázku pro televizi, skupině se skladba zalíbila a nahrála ji jako svůj další singl. A byl z toho opět zářez v britské i americké Top 10.
Kuriózně ve stejné době vydali Jimi Hendrix Experience hit Purple Haze a kvůli podobnosti písní fanoušci obou skupin navzájem obviňovali tu druhou, že hit okopírovala. Ostatně sám kapelník Spencer Davis přiznával Jimiho vliv na vznik písničky: „Textově byla I’m A Man dítětem newyorského producenta Jimmyho Millera, který měl dobrý cit pro to, co na americkém trhu zabere. Jimi Hendrix mi pak ukázal na kytaře ten akord Em7, Stevie to ještě zostřil do stylu amerického R&B se svým úžasným zpěvem a klávesami. A legrační je, že to celé mělo být jenom pro dokument o Londýně.“
Téměř osmiminutovou verzi I’m A Man nahrála o dva roky později na své první album skupina Chicago. A opět z toho byl Top 10 hit. V 80. letech ji znovu do žebříčků poslali tentokrát Italové – skupina Clubhouse, přičemž se v žebříčku znovu objevila verze od Spencer Davis Group – poté, co nahrávku v reklamě použila automobilka Volkswagen.
I’m A Man ostatně dodnes nezmizela ani z Winwoodova repertoáru. Když se ho ptali, jestli si po těch letech ještě užívá hrát písničky jako I’m A Man, odpověděl, že ano, ale když si k nim vymýšlí odlišná aranžmá.
V roce 1967 po sedmi hitech Spencer Davis Group a třech úspěšných albech začal Stevie Winwood pokukovat po jiných, progresivnějších hudebních stylech. Skupina ale v první chvíli neměla pro jeho choutky pochopení a Stevie proto z kapely odešel, následován i bratrem Muffem. Paradoxně se vzápětí i skupina Spencer Davis Group posunula právě k progresivnějším vlivům, které ve skupině nově prosazoval jednak bubeník Steve York a potom nový klávesista, zpěvák a rovněž velmi nadaný hudebník Eddie Hardin. To už je ale jiná kapitola.