Skip to content
PETR NOVÁK
Lež bláznivého básníka

Tam, kam může jenom pták,


v zámku dívka spí,


nikdo z lidí neví jak,


dostal by se k ní.


 


Tak jenom pojď,


vím, jak jít,


já cestu znám, pojď,


nech vše být,


tu dívku ti dám, pojď,


vím, jak jít,


já cestu znám.


 


Půjdeš zlatým údolím,


lesem mrtvých snů,


projdeš domkem ubohým,


štěstím všedních dnů.


 


Tak jenom pojď,


vím jak jít,


já cestu znám, pojď,


nech vše být,


tu dívku ti dám, pojď,


vím, jak jít,


já cestu znám.


 


Já jsem básník a ne lhář,


a ty jsi můj rým,


ty se totiž podobáš


princi, o němž sním.


 


Tak jenom pojď,


vím jak jít,


já cestu znám, pojď,


nech vše být,


tu dívku ti dám, pojď,


vím, jak jít,


já cestu znám.


Pojď, vím, jak jít,


já vím jak jít.