Skip to content
Jiří Suchý
Klementajn


Byla krásná, byla milá,
byla chytrá, zkrátka fajn.
Na zahrádce něco ryla,
říkali jí Klementajn.

Kolik prej má nápadníků,
o tom nemá nikdo šajn.
Podávaj si u ní kliku,
každej by chtěl Klementajn.

Jednou ráno přišel jeden,
napůl Ábel, napůl Kain,
napůl peklo, napůl Eden,
začal svádět Klementajn.

Tělo rovný měl jak lajna
nejrovnější ze všech lajn
a tak vznikla láska tajná
mezi ním a Klementajn.

Když je radost, přijde smutek,
zmizí vše, co bylo fajn,
její darling od ní utek,
zbyla sama Klementajn.

Jednou přišel pozdrav z Vídně:
"Junge Frauen - Alter Wein,
jinak se mám celkem bídně.
Žij si blaze, Klementajn."

Do duše jí padla tíseň,
tak se vrhla na kokain
a tím končí nejen píseň,
ale taky Klementajn.