Nestávalo se v 60. letech příliš často, že se na mezinárodním poli prosadil hit, který by nepocházel od anglické nebo americké kapely, písně jako Venus holandských Shocking Blue nebo Gyöngyhajú lány maďarské Omegy byly spíše výjimky. Jednou z takových byl i megahit kapely Los Bravos z Madridu – Black Is Black.
Pravdou je, že s „hitovostí“ Black Is Black se počítalo od začátku. Los Bravos ji natáčeli v Británii pod vedením producenta Ivora Raymonda, který stál za mnoha slavnými muzikanty té doby (i autoři písně Tony Hayes a Steve Wadey byli Britové). Raymond navíc trošku počítal s tím, že hlas zpěváka Michaela Kogela (jediný Němec v jinak španělské kapele) je tak podobný Geneovi Pitneymu, že desku bude prodávat už fakt, že si je lidé budou plést. Ať už si je pletli nebo ne, Los Bravos vyletěli s Black Is Black v žebříčcích po celém světě – jak v Americe nebo Kanadě, tak i ve Velké Británii a celé Evropě, samozřejmě se Španělskem v čele.

Singl se stal prvním hitem španělské kapely na mezinárodním poli, nakonec dokonce překročil miliónový prodej a vynesl tak skupině zlatou desku. Přezpíval jej kde kdo, u nás např. Viktor Sodoma, ve Francii slavný zpěvák a herec Johnny Hallyday. V 80. letech Los Bravos natočili diskotékový remix povzbuzeni i tím, že v roce 1977 se stejnou písní znovu ve světových žebříčcích bodovalo tentokrát francouzské trio La Belle Epoque.

Samotná kapela si pak užívala úspěch, vystupoval v San Remu, natočila dva filmy, slávu potvrdil i následující hit I Don’t Care, ale přesto osudy některých muzikantů nebyly šťastné – varhaník Manuel Fernandez spáchal v roce 1967 sebevraždu, když předtím při autonehodě zemřela jeho žena (bylo mu 23 let), kytarista Antonio Martinez zase později zahynul při nešťastné nehodě na motocyklu.