Skip to content

Bay City Rollers – Bye Bye Baby

Od počátku slávy skupiny Beatles propadli hudební redaktoři jakési touze po tom najít „nové Beatles“, kapelu, která dokáže zopakovat onen uragán slávy a šílenství mezi teenagery. Tento přívlastek proto provázel v hudebním tisku mnoho skupin od Monkees přes Spice Girls a Oasis až po sebevědomé chlapce z One Direction. V sedmdesátých letech byli jedněmi z „nových Beatles“ také Bay City Rollers a novináři se dokonce snažili prosadit i termín vystihující bouři kolem nich – Rollermania.
Bay City Rollers pocházeli ze Skotska a představují typickou ukázku tehdejší britské popové scény. Za zhruba pětadvacet let jejich střídavé existence se pod tímto jménem vystřídalo téměř dvacet hudebníků. Nejslavnější sestavu tvořili Les McKeown (zpěv), Eric Faulkner a Stuart Wood (kytary), Alan Longmuir (baskytara) a Derek Longmuir (bicí). Zprvu si říkali Saxons, poté se – po náhodném hodu šipkou na mapu Ameriky – přejmenovali na Bay City Rollers (šipka se zabodla vedle michiganského Bay City). Přišel první hit Keep On Dancing (1971) a kapela během pěti let desetkrát zabodovala v nejvyšší britské desítce. Jeden z největších ohlasů měl singl Bye Bye Baby.
Deset let před Bay City Rollers písničku nazpívala skupina Four Seasons. Ostatně právě její členové Bob Gaudio a Bob Crewe ji pro sebe složili. Stal se z ní veliký hit a do britských žebříčků ji poslali dnes již zapomenutí Symbols v roce 1967. A zatímco Four Seasons nikterak překvapivě sázeli především na své prvotřídní hlasy, Bay City Rollers mysleli hlavně na taneční diskotéky, takže se snažili do písničky dostat více beatového drivu. Zjevně jim to vyšlo, v březnu 1975 singl sestřelil z čela žebříčku baladický kýč If recitovaný hercem Tellym Savalasem (ano, legendární Kojak či bondovský Blofeld také dobyl britský žebříček). A brzy měli Rollers na kontě dokonce milión prodaných kusů.
Skupina měla takovou fanouškovskou základnu, že písnička stála dokonce místo moderátora Johnnieho Walkera v BBC. „Bye Bye Baby byla tehdy šestým týdnem v čele hitparády. Já to měl oznámit a být z toho nadšený, ale řekl jsem to asi trochu otráveně,“ vzpomínal po letech moderátor. „Deset minut nato přišel náš producent a řekl, že linka je přetížená naštvanými fanoušky Bay City Rollers a že bych měl něco říct. Pochopitelně měl na mysli, že se mám omluvit, ale já si řekl, za co se mám, ku*va, omlouvat? A tak jsem pustil mikrofon a povídám: ‚Zřejmě si hodně fanoušků Bay City Rollers stěžuje, jak jsem uvedl Bye Bye Baby. A co po mně chcete? Desku jsem vám pustil. Nemůžete mě nutit, aby se mi to ještě navíc i líbilo. Protože mně se to nelíbí. Upřímně? Myslím, že celá ta kapela je totální odpad.‘“
Moderátora za jeho názor vedení sice nevyhodilo (konec konců o incidentu druhý den psaly všechny noviny, a to nebyla špatná reklama), nicméně když mu vypršela smlouva, novou nedostal. A zatím se skupina skutečně pohybovala v centru hysterie, jak popisuje například kytarista Les McKeown: „Tři roky jsme se od sebe nemohli ani hnout. Neměli jsme ani minutu sami na sebe, přítelkyně byly naprosto zakázané. Jen těžko si někdo dokáže představit, že jsem za tři roky mohl strávit pouhých šest dní se svými rodiči…“
McKeown také dodnes skladbu zpívá na koncertech a před nějakou dobu ji převlékl do pomalejšího hávu: „Z Bye Bye Baby jsem udělal baladu, je to dobrá balada, už jsem nějak unavený celou tou nablblou falešnou veselostí. Vždycky mi přišlo, že ta slova jsou vysloveně smutná. Speciálně pro mě, po tom, co jsem si prožil,“ říkal v době, když se s kdysi bezstarostnou kapelou soudili o milióny liber na neproplacených tantiémách. Veselá skupina skutečně nedopadla podle pohádkového „…a žili šťastně až do smrti.“ Jak psal Guardian v roce 2005: „Jeden bojuje s drogami a depresemi (McKeown), jeden byl usvědčen ze stahování dětské pornografie (D. Longmuir), další má za sebou mrtvici (A. Longmuir) a další kamsi zmizel (Faulkner)…“ Sláva má zkrátka i odvrácenou stranu.