foto: Jediní opravdoví Kraus-Berry (autor: Adam Lešikar)
Následující příběh se sice odehrál již před pár lety, ale ve vzpomínkách baví i dnes.
Jeli jsme takhle s elektrofonickým tělesem koncertovat do Jílového u Prahy. Věděli jsme sice, kde a v kolik máme být, nikoli však, o jakou akci se konkrétně jedná.
Na místě jsme se dozvěděli, že jde o veřejné vystoupení v místním kulturáku a že organizátor vybírá 200,- vstupné. To nás poněkud zneklidnilo. Rozumějte, kdo z obyvatel Jílového bude ochoten za neznámou kapelu vysolit takovou částku? A hlavně, když nikdo nepřijde, zaplatí nám? Takové otázky se nám honily hlavou. Rozhodně totiž nehrajeme jen za benzín a stravu. Pořadatel akci propagoval plakátem, na který umístil mimo data a místa konání také velký nápis Beatles (oni totiž naši „zákazníci“ vůbec nějak nechtějí vzít na vědomí, že nejsme typický Beatles revival) a přidal i slavnou fotografii z obálky alba Abbey Road. A zde se dostáváme k tomu, proč vám to tak sáhodlouze, ale zajímavě vyprávím. Lidí nakonec přišlo docela dost, nicméně někteří z nich, když po vstupu do sálu zjistili, že nejme opravdoví Beatles, trvali na vrácení vstupného! Pominu-li skutečnost, že v té době již nebyla polovina slavného liverpoolského souboru mezi živými, samotná představa, že by si Beatles vybrali ke svému případnému vystoupení v Čechách právě kulturní dům v Jílovém u Prahy, nám připadala (a mně stále připadá) velmi komická. Některým místním se to ale očividně tak nepravděpodobné nezdálo.
I tak se ale nakonec koncert docela vydařil. Našly se dokonce dvě celkem roztomilé místní fanynky, kterým se jistý člen tělesa líbil natolik, že za naším odjíždějícím vozem smutně volaly: Harrisone, vrať se. To, že zmíněný muzikant byl basák, už je jen taková třešnička pro znalce.