ROK 2012 – VÝZNAMNÉ OBJEVY LETOŠNÍHO ROKU! A NEJEN TO!!

  • Kategorie: Novinky

    LEDEN:
    1. – Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) navedl na oběžnou
    dráhu kolem Měsíce obě sondy s označením Grail, které budou zkoumat vnitřní
    strukturu Měsíce. Dvojice sond začala v březnu mapovat gravitační pole
    přirozeného satelitu Země.
    9. – Čtvrtou nejdelší zaplavenou jeskyni na světě objevili v uplynulých
    dnech při výzkumu na poloostrově Yucatán v Mexiku členové České
    speleologické společnosti (ČSS).
    12. – Američtí vědci objevili v pralesích Papuy-Nové Guineje nejmenšího
    obratlovcem na světě, žábu, která měřila sedm milimetrů.

    ÚNOR:
    2. – Evropská jižní observatoř (ESO) v Chile úspěšně aktivovala velký
    teleskop (Very large telescope, VLT) propojením čtyř existujících optických
    teleskopů. Vznikl tak největší optický teleskop se zrcadlem o průměru 130
    metrů.
    3. – Lékařskému týmu z Nizozemska se podařilo nahradit čelist 83leté
    pacientce. Pro titanovou protézu použili inovativní 3D zobrazení, přesně
    kopírující čelist pacientky. Byla to první operace tohoto druhu na světě.
    5. – Ruští vědci se provrtali do největšího jezera na Antarktidě, jezera
    Vostok (z hlediska objemu vody třetí největší jezero na světě), které bylo
    odděleno od světa 20 milionů let; hladiny jezera dosáhli v hloubce 3768
    metrů.
    13. – Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala k prvnímu letu
    nosná raketa Vega, kterou vyvinula Evropská vesmírná agentura (ESA). Na
    oběžnou dráhu vynesla italský satelit LARES a několik menších družic.
    20. – Ruským vědcům se podařilo pomocí uchovaných semen oživit skalničku
    Silene stenophylla ukrytou 32.000 let v sibiřském ledu. Jednalo se o
    nejstarší rostlinou, u níž se podobná regenerace zdařila.

    BŘEZEN:
    7. – Vědci dekódovali genom gorily, posledního zástupce lidoopů.
    21. – Maďarský matematik Endre Szemerédi získal prestižní Abelovu cenu.
    Ocenění považované za „Nobelovu cenu za matematiku“ mu norská akademie věd
    udělila za zásadní přínos pro teoretickou počítačovou vědu.
    25. – Kanadský filmový režisér James Cameron se jako první na světě sólově
    s ponorkou Deepsea Challenger ponořil do nejhlubšího místa na Zemi, hlubiny
    Challenger v Marianském podmořském příkopu (asi 320 km jihozápadně od
    ostrova Guam v Tichém oceánu) – dosáhl hloubky 10.898 metrů. Před ním sem v
    lednu 1960 sestoupili ve speciálním batyskafu Trieste společně Američan Don
    Walsh a švýcarský oceánograf Jacques Piccard.
    30. – Při vykopávkách v centrální Gruzii našli němečtí archeologové 4300
    let staré nádoby s včelím medem. Podle expertů citovaných šlo o nejstarší
    podobný nález na světě.

    DUBEN:
    13. – Severní Korea vypustila balistickou raketu. Několik minut po startu
    ale raketa explodovala, rozpadla se a zřítila do moře.
    19. – Slovinský pilot Matevž Lenarčič dokončil jako první na světě let
    kolem světa v úsporném ultralehkém letadle. Na cestu vydal 8. ledna 2012,
    trasa měřila 99.839 kilometrů.

    KVĚTEN:
    9. – Archeologové objevili na západě Irska krasovou oblast s pozůstatky
    osídlení z doby kolem 6000 let př. n. l.
    16. – Na Kanárských ostrovech byl zahájen provoz největšího solárního
    dalekohledu v Evropě GREGOR.
    22. – Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala do vesmíru první soukromá
    loď společnosti Space Exploration Technologies (SpaceX). Modul Dragon
    vynesl k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) raketu Falcon 9, start byl
    považován za zahájení nové éry vesmírných letů. Na Zem se se modul vrátil
    31. května.
    22. – Ve věku 85 let zemřel profesor nukleární medicíny a nestor české
    onkologie Zdeněk Dienstbier, zakladatel Ligy proti rakovině.
    25. – Vědci objevili v jeskyni na jihu Německa nejstarší známé hudební
    nástroje na světě. Flétny, vyrobené z kosti ptáka a z mamutího klu, jsou
    staré na 42.000 let.

    ČERVEN:
    6. – Archeologové objevili v Londýně pozůstatky alžbětinského divadla The
    Curtain, kde hrála společnost Williama Shakespeara.
    6. – Experimentální letoun Solar Impulse poháněný sluneční energií přistál
    po 19hodinovém letu ze Španělska v Maroku, uskutečnil tak první
    mezikontinentální let.
    6. – Viditelný vzácný astronomický jev, přechod Venuše přes Slunce. Celý
    jev trval šest hodin a 40 minut, další podobný bude až v roce 2117.
    14. – Některé z pravěkých maleb ve španělských jeskyních, včetně Altamiry,
    jsou starší než 40.000 let, část vědců proto došla k názoru, že mohou být
    starší než evropská existence rodu Homo sapiens, a tudíž mohou být dílem
    neandertálců.
    16. – Do vesmíru odstartovala čínská loď Šen-čou 9, na jejíž palubě byla
    poprvé v historii čínského vesmírného programu žena, třiatřicetiletá Liou
    Jang. Loď se na Zem vrátila 29. června.
    27. – Mezinárodně uznávaný vědec Jiří Friml proslulý průlomovými objevy o
    funkci rostlinného hormonu auxinu, který rozhoduje o tvaru a růstu rostlin,
    dostal jako první Čech prestižní Zlatou medaili Evropské organizace
    molekulární biologie (EMBO).

    ČERVENEC:
    1. – U břehů Grónska byla nalezena loď Terra Nova, jež v roce 1911
    dopravila do Antarktidy kapitána Roberta Scotta, který tragicky ztroskotal
    při pokusu dobýt jižní pól. Loď objevili pracovníci americké výzkumné
    společnosti Schmidt Ocean Institute.
    4. – Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámili objev
    nové subatomární částice, s největší pravděpodobností se jednalo o Higgsův
    boson (ten by podle vědců měl vysvětlovat, jak získaly ostatní částice
    hmotnost).
    5. – V Londýně otevřena nejvyšší budova v Evropě, přezdívaná podle svého
    tvaru Střep (310 metrů). Překonala tak věž Commerzbank ve Frankfurtu nad
    Mohanem (259 m, postavena v roce 1997).
    11. – Američtí astronomové objevili pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu
    pátý měsíc obíhající kolem Pluta.
    16. – V 75 letech zemřel chemik Antonín Holý, jehož objevené preparáty
    pomáhaly léčit miliony lidí na celém světě.
    16. – Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil užívání
    léku Truvada pro prevenci nakažení virem HIV u rizikových skupin
    obyvatelstva. Přípravek vyrábí farmaceutická firma Gilead Sciences, která
    při jeho vývoji využila výsledků výzkumu českého vědce Antonína Holého.
    23. – Ve věku 61 let zemřela první americká astronautka Sally Rideová.

    SRPEN:
    6. – Na povrch Marsu úspěšně dosedlo americké robotické vozítko Curiosity;
    do vesmíru odstartovalo 26. listopadu 2011.
    23. – Podle novozélandských vědců vznikly moderní indoevropské jazyky v
    oblasti řeky Indus před asi 9000 lety. Dosud se přitom mělo převážně za to,
    že tyto jazyky vznikly na jihozápadě dnešního Ruska před 5000 lety.
    25. – Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, který 21.
    července 1969 stanul jako první člověk na Měsíci.

    ZÁŘÍ:
    5. – Vědci zveřejnili zatím nejpodrobnější analýzu lidského genomu a
    zjistili, že biologicky aktivní je mnohem větší část našeho genomu, než se
    dříve myslelo.
    6. – V Praze bylo otevřeno sídlo Agentury pro evropský globální navigační
    satelitní systém (GSA), jejímž hlavním úkolem je koordinace vzniku
    evropského vesmírného programu Galileo, který má být ekvivalentem známého
    amerického navigačního systému GPS.
    18. – Ve Švédsku byly u dvou mladých žen provedeny poprvé na světě
    transplantace děloh darované jejich matkami.
    27. – Americké vozítko Curiosity našlo po sedmi týdnech na povrchu Marsu
    oblázky, které vědci považují za důkaz, že na této planetě kdysi mohla být
    tekoucí voda a tedy podmínky vhodné pro vznik života.

    ŘÍJEN:
    8. – Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali společně
    japonský výzkumník Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon za buněčný výzkum.
    9. – Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali společně Američan David
    Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky.
    10. – Letošními laureáty Nobelovy cenu za chemii jsou Američané Robert
    Lefkowitz a Brian Kobilka za přelomové objevy v oblasti buněčné chemie.
    12. – Evropská unie vyslala na oběžnou dráhu třetí a čtvrtý satelit
    navigačního systému Galileo.
    12. – V areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně bylo otevřeno
    špičkové lékařské a výzkumné Centrum klinického výzkumu (ICRC), které má
    zkoumat kardiovaskulární a neurologické choroby a které vzniklo ve
    spolupráci s americkou Mayo Clinic za zhruba pět miliard korun.
    14. – Rakušan Felix Baumgartner se stal prvním člověkem, který volným pádem
    překonal rychlost zvuku (dosáhl rychlosti 1341,9 kilometru v hodině),
    vytvořil také nový rekord ve výšce dosažené v balonu (39.044 metrů) a ve
    výšce, ze které člověk seskočil (také 39.044 metrů – překonal Američana Joa
    Kittingera, který 16.8.1960 vyskočil z balonu ve výšce 31.330 metrů).
    Nevytvořil ale rekord v délce volného pádu (padal jen čtyři minuty a 19
    vteřin, Kitttinger v 1960 padal čtyři minuty a 36 vteřin).
    26. – Archeologové v Guatemale objevili hrobku dávného mayského panovníka,
    která se zachovala v nedotčeném stavu. Hrobka pochází z let 700 až 400 před
    naším letopočtem, tedy mnoho staletí před největším rozkvětem mayské říše.

    LISTOPAD:
    2. – Čeští archeologové objevili v egyptském Abúsíru poblíž Káhiry hrobku
    princezny Šert Nepti z páté dynastie, tedy z období 2500 až 2350 let před
    naším letopočtem. Nález odborníci označili za mimořádný.
    13. – Obyvatelé severní Austrálie sledovali úplné zatmění Slunce.
    15. – Slavný dánský astronom Tycho Brahe, který žil na přelomu 16. a 17.
    století v Praze, nebyl otráven rtutí, ale zemřel nejspíš přirozenou smrtí.
    S odvoláním na zjištění dánských vědců to oznámil list Politiken. Dánští
    experti ke svému závěru dospěli na základě zkoumání vousů, které získali
    při exhumaci Brahových ostatků před dvěma lety v Praze.
    19. – Prestižní Národní cenu vlády Česká hlava za mimořádné vědecké
    výsledky obdržel onkolog a hematolog Pavel Klener.
    20. – Oznámeno, že americké robotické vozítko Curiosity narazilo na Marsu
    na „dějinný objev“, spekulovalo se hlavně o nálezu organického materiálu či
    stop dávného života.
    20. – Podle výroční zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o
    plynech v atmosféře byla v roce 2011 koncentrace oxidu uhličitého o 40
    procent vyšší než v předindustriální éře. V atmosféře bylo v roce 2011 v
    milionu částic atmosféry 390,9 částic oxidu uhličitého.
    29. – Astronomové objevili zřejmě nejmohutnější černou díru, jakou kdy
    poznali. Nachází se v malé galaxii NGC 1277 v souhvězdí Persea vzdálené asi
    250 miliónů světelných let od Země.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...