Před 60 lety Elvis dosedl na trůn

  • Kategorie: Novinky

    27. ledna 1956 vyšel první singl Elvise Preselyho u veliké firmy RCA a změnil vše. Z lokální memphiské hvězdy udělal rázem hvězdu národní a posléze mezinárodní. Průlomový singl byl paradoxně spíše blues než rock and roll, jmenoval se Heartbreak Hotel.

    Pojďme se podívat do pozadí vzniku tohoto hitu.

    V roce 1956 Elvis přešel od malé firmy Sun ke koncernu RCA Victor. 10. ledna proběhla nahrávací frekvence pro první singl a tentokrát Elvis nesáhl po žádné starší písni, ale nazpíval novinku. Heartbreak Hotel složili kytarista Tommy Durden a středoškolská profesorka Mae Boren Axton. K textu je inspiroval novinový článek o sebevraždě mladého muže, který vyskočil z hotelového okna a zanechal po sobě pouze lístek s větou „I walk a lonely street“. Právě tato opuštěná ulici se stala středobodem textu, jak vyprávěla později Mae: „Ta sebevražda osamělého muže mě šokovala. Řekla jsem, každý přeci musí mít někoho, kdo na něj myslí. Pojďme napsat píseň o hotelu zlomených srdcí, který bude stát na konci té opuštěné ulice.“

    Zatímco dvojice skládala píseň, zastavil se za nimi zpěvák Glen Reeves. Nabídl se, že jim pomůže, ale když viděl, co mají zatím v ruce, prohlásil, že je to ten nejhloupější text, co kdy viděl, a odešel. Pravděpodobně později tohoto odchodu – za několik miliónů dolarů – velmi litoval. Zejména poté, co jej přemluvili, aby jim nazpíval demo snímek (opět mu nabídli, že jej připíší jako spoluautora, ale Glen znovu odmítl). Mae Axton se s Elvisem znala, a dokonce mu slíbila napsat nějakou písničku, nicméně Heartbrek Hotel nejprve nabídli Wilburn Brothers. Ti ji vrátili s odůvodněním, že je to „divné a morbidní“. A tak ji Mae na countryovém festivalu v Nashvillu nabídla Elvisovi, kterému se naopak zdála natolik silná, že na ni vsadil jako na svůj první singl u RCA.

    Nahrávání probíhalo za účasti Elvisovi stabilní kapely (Scotty Moore – kytara, Bill Black – basa a D. J. Fontana – bicí), vypomohli ještě hosté Chet Atkins (akustická kytara) a Floyd Cramer (piano). Producent Steve Sholes byl z písně na rozpacích, hitový potenciál v ní neslyšel, ale byl natolik osvícený, aby uvěřil, že Elvis zkrátka sám dobře ví, co dělá. Problém byl ovšem jinde. Předešlí zpěváci vždy jednoduše stáli na vyznačeném bodě v ideální vzdálenosti od mikrofonu a bez hnutí zpívali. Živelný Elvis ale nedokázal zpívat a stát při tom jako socha, takže Sholes musel přestavět studio tak, aby Elvise snímaly mikrofony všude a mohl se hýbat jak chtěl.

    Když slyšelo vedení RCA výsledek, zhrozilo se. Tohle přeci nikdy nebude hit, to nemůžeme vydat. Spoluautor Durden prý dokonce v nahrávce ani nepoznal svůj výtvor. Pouze Elvis si byl jistý. Písničku zazpíval v populárním televizním pořadu Stage show (kapela si musela vypůjčit nástroje, jejich vlastní už mířily na začátek nadcházejícího turné) a singl se objevil na 68. místě žebříčku Billboard. Týden po týdnu stoupal, až se usadil na vrcholu a brzy přesáhl miliónový prodej. V první stovce se nakonec držel 27 týdnů…

    „Když jsem poprvé slyšel Heartbreak Hotel, vůbec jsem nechápal, o čem to je. Ale měl jsem z toho husí kůži, žádný jiný Američan takhle nezpíval…“ (John Lennon). „Ten zvuk… Byla to první rock and rollová nahrávka, kterou jsem slyšel a bylo to něco naprosto jiného, syrového, žádné kraviny kolem, žádné housle, ženské vokálky a selanka. Bylo to prostě úplně jiné…“ (Keith Richards). „Bylo to tak animální, tak sexuální, poprvé, kdy mě hudba opravdu vzrušila.“ (Robert Plant).

    Mezi desítkami předělávek najdeme jména takových interpretů jako Willie Nelson, Leon Russell, Paul McCartney, Connie Francis, Cher, Roger Miller, Bob Dylan, Bruce Springsteen, John Cale, Merle Haggard, Tom Jones, Roger McGuinn, Suzi Quatro, Van Halen, Jimi Hendrix, Neil Diamond, Lynyrd Skynyrd, Guns N’ Roses či dokonce Justin Timberlake.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...