My Generation jsem zpíval na práškách, říká Roger Daltrey

  • Kategorie: Novinky

    Novináři časopisu Uncut vyzpovídali zpěváka skupiny The Who Rogera Daltreyho. Mimo jiné je zajímal jeho názor na starší nahrávky kapely a zeptali se, kterých pět písniček by i z dnešního pohledu vybral mezi nejlepší. Roger nakonec jmenoval I Can‘t Explain, My Generation, I Can See For Miles, Pinball Wizard z rockové opery Tommy a hit z 80. let You Better, You Bet. A vysvětlil také proč…

    1. I Can‘t Explain
    „Jo, to bylo ono, hned ty první verše ‚I got a feeling inside, I can’t explain‘ (Mám takovej pocit, ale neumim ho popsat), to byl rock and roll. Čím víc se to snažíme popsat, tím víc do toho zabřednem a zničíme to. Byl jsem hodně hrdej na tuhle desku. Byli jsme to prostě my, naše vlastní písnička, kterou složil Pete (Townshend, pozn.), a v ní veškerá energie a všechen testosteron našeho mládí. Pořád to tam je.
    Když jsme ji přišli nahrát do studia, seděl tam nějaký další kytarista – Jimmy Page. A producent přivedl tři další vokalisty, což byl další šok, musel se dohodnout s naším managementem, ale nám to nikdo neřekl, takže my tam přišli a říkali si: Co se to tady ku*va děje?
    Nebyli jsme v tom studiu snad ani dvě hodiny. Áčko, béčko, zahrálo se to každý čtyřikrát a bylo hotovo. Kdybysme si všechno dělali sami, vokály a zdvojování, trvalo by to pochopitelně dýl, jenže takhle prostě Shel (Talmy, producent, pozn.) pracoval. Petovi ani nedovolil hrát sólovku, ale zpětně to bylo vlastně docela fajn mít na desce Jimmyho Page. On to neni špatnej kytarista, víte?

     

    2. My Generation
    „Já skutečně občas koktám, s věkem se to zlepšuje, umím to líp ovládat, ale tehdy mi to občas ujelo. A Kit Lambert (manažer skupiny, pozn.) za mnou přišel a povídá, ať to tam dělám. Já na to: Cože? A on: Koktej ty slova, bude to znít, jako že jsi na práškách. Což jsem skutečně byl. A tak to vzniklo u toho prvního F-f-fade, zbytek už jsem improvizoval. Ale… no neni to zatraceně skvělá deska?“

     

    3. I Can See For Miles
    „Myslím, že tohle je jedna z nejlíp produkovaných nahrávek, který jsme udělali. Strávili jsme na tom doslova celej den, pořád jsme vrstvili další a další harmonie na tu část ‚miles and miles‘. Tuhle písničku jsem vždycky miloval, a když si poslechnete bubny, to je něco neuvěřitelnýho, má to sílu jak lokomotiva.“

     

    4. Pinball Wizard
    „Tuhle písničku produkoval Kit Lambert a odvedl naprosto úžasnou práci. Celá ta montáž zvuků, kterou chtěl evokovat hrací mašinu pinball, je jedinečná. Myslím, že za to nikdy nebyl úplně doceněnej, nejen za ty zvuky, ale za celek, aranžmá, nápady, harmonie, celou strukturu. Protože my popravdě většinu času nahrávání alba Tommy byli dost mimo, bůh ví, co jsme vlastně kde dělali.“

     

    5. You Better, You Bet
    „Opravdu nádherná skladba. Ten způsob, jak zní, jak se vlní zpěv… mně to vždycky připomene Elvise. Ale byly to těžký doby. Bylo mnohem těžší navázat po smrti Moona než Johna (bubeník Keith Moon zemřel 1978, basák John Entwistle v roce 2002, pozn.), protože potom už jsme byli zralejší. Je nepříjemný to říkat, ale takhle zpětně… prostě jsme udělali chybu s novým bubeníkem, když jsme vzali Kenneyho Jonese. Nechápejte mě špatně, je to fantastický bubeník, ale vůbec nezapadl do kapely. Ta chemie tam nebyla, nefungovalo to, prostě tomu chyběla šťáva.
    Na prvním turné s Kenneym to bylo perfektní, byl zatraceně úžasnej. Ale potom začal hrát tak, jak jsme ho znali ve Faces, což s Who zkrátka nefungovalo. Svým způsobem bych se chtěl vrátit v čase a některý věci na albu Face Dances přetočit. Ale You Better, You Bet je pořád jedna z mých nejoblíbenějších.“


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...