Wanda Jackson – Let’s Have A Party

  • Kategorie: Hudební knihovna

    První dáma rockabilly, takovým přívlastkem občas bývá korunována zpěvačka Wanda Jackson, která letos slaví už šedesát let v hudebním showbusinessu. Její hudba byla smíchané country s rock and rollem a rockabilly, okořeněné navíc jejím nezaměnitelným hlasem. Asi nejznámější písní jejího repertoáru zůstává rychlá vypalovačka Let’s Have A Party.

    V případě Let’s Have A Party došlo ke zcela ojedinělému případu situace, kdy písničku nazpívanou nejprve Elvisem Presleym (pod názvem Party) proslavil nakonec jiný zpěvák. Přesněji – zpěvačka. Autorkou skladby byla žena, skladatelka černé pleti Jessie Mae Robinson a Elvis Presley ji nazpíval pro jeden ze svých raných (a lepších) filmů Loving You (1957). V něm ale zůstala ve stínu nejaktuálnějšího Elvisova hitu Teddy Bear či písní jako Mean Woman Blues a také Got A Lot O’ Livin’ To Do. Na soundtracku z filmu uzavírala první stranu.

    Ve stejné době rostla i sláva Wandy Jackson. Původně ryze countryová zpěvačka začínala totiž také slyšet na RnR: „Jezdila jsem na turné s Elvisem, ne výhradně, ale odjeli jsme jich spoustu, mě tehdy doprovázel táta a ten mi říkal: ‚To, co se tady děje, je fenomenální.‘ I sám Elvis mě přemlouval, abych zkusila tuhle muziku. Já zpívala jen country a myslela jsem si, že bych to vůbec nezvládla. Byl to on a můj táta, kteří mě přesvědčili, a že když budu chtít, dokážu to.“

    Zda ji přímo Elvis inspiroval k tomu, aby začala zpívat Party, už si není jistá: „Elvis ji zpíval ve filmu Loving You, jsem si jistá, že jsem ten film viděla, nazpívaly to také Collins Kids, měli s tím v country docela hit. No a já potom natáčela své první album u Columbie, měla jsem jedenáct hotových countryovek a potřebovala dvanáctou. Po ruce byla moje koncertní skupina a s tou jsme s Let’s Have A Party začínali koncerty; je to skvělý otvírák, lidé ji milovali. Tak jsem se zeptala producenta Nelsona, jestli bych ji tam mohla zařadit. A on řekl, že jasně, ať dělám, co budu jen chtít.“ To se psal rok 1957, ale teprve v roce 1960 si všiml jeden DJ, jaký poklad písnička je, a sám navrhl producentu Nelsonovi, aby ji vydal na singlu. Rázem se z ní stal veliký hit.

    Písnička se ještě mnohokrát vrátila do repertoárů hudebníků jako Paula McCartneyho, skupin Led Zeppelin, Mud či Dr. Feelgood a u nás zdomácněla v podání Petry Janů (To máme mládež). Zazněla ve filmu Společnost mrtvých básníků, stejně jako v muzikálu Million Dollar Quartet a její text recitují Ringo Starr a Marc Bolan ve snímku Born To Boogie.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...