Swinging Blue Jeans – Don’t Make Me Over

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Swinging Blue Jeans byli původně spíše jazzovou než rock and rollovou skupinou. Pak ale v roce 1963 vzalo vše rychlý vítr a tzv. merseybeat byl všude. Swinging Blue Jeans se díky svým předělávkám amerických písní jako Hippy Hippy Shake a Good Golly Miss Molly vezli na vrcholu této vlny…

    V roce 1966 se ale situace měnila. Větší a větší úspěch měly skupiny jako Who nebo Small Faces, objevili se Cream a Jimi Hendrix, Amerika „vracela úder“ Británii se svou soulovou vlnou v čele s hvězdami z Motownu. A merseybeatové skupiny najednou neměly co nabídnout, jedna po druhé zhasínaly, stávaly se revivalem samy sobě, případně nadanější hudebníci svůj styl radikálně proměnili. Tato krize dohonila i Swinging Blue Jeans a jejich „labutí písní“ se stala Don’t Make Me Over.

    Tu napsali slavní skladatelé Burt Bacharach a Hal David pro zpěvačku Dionne Warrick. Musela si ji ale přímo vybrečet. Dionne totiž pro skladatele pracovala jako studiová zpěvačka, která jejich písničky nazpívala jako tzv. demo snímky, což byly nahrávky nabízené dalším zpěvačkám. Dionne přirozeně chtěla prorazit i sama za sebe, ale stále jen od nich slyšela: „Děvče, tohle není písnička pro tebe, ty bys to musela zpívat úplně jinak.“ Až jednou praskly nervy a Dionne začala na skladatele křičet: „Don’t make me over, man… accept me for what I am.“ (Tak se mě konečně nesnaž už změnit, chlape, a ber mě takovou, jaká jsem!“ A s brekem utekla ze studia. Oba pánové se prý na sebe podívali a Hal David řekl: „Myslím, Burte, že jsme právě slyšeli název nové písničky.“ Nejen název, ale hned celý kus textu…

    A tak se věci daly do pohybu. Písničku napsali, Dionne ji nazpívala a vyšel singl, kde „áčkem“ byla I Smiled Yesterday a „béčkem“ Don’t Make Me Over. Ve vydavatelské firmě omylem zkomolili Dionnino příjmení z Warrick na Warwick a deska šla do světa. I Smiled Yesterday zapadla, ale v jednom rádiu v San Francisku začali pouštět častěji Don’t Make Me Over a vzápětí tu byla nová hvězda (zkomolené jméno si nakonec nechala jako umělecké). Dionne vyrazila do Evropy, kde se ve Francii potkala s kapelou Swinging Blue Jeans. Jim také Don’t Make Me Over učarovala, tak požádali Dionne, jestli ji mohou nazpívat – proč by nesouhlasila, sama s ní měla úspěch.

    Swinging Blue Jeans písničku natočili proti přání svého producenta, který v ní hit necítil (byla pravda, že skladba už dvakrát v podání méně známých interpretů v Anglii propadla), ale kapela si postavila hlavu, a ačkoliv byl – s výjimkou několika slavnějších skupin – hlavním rozhodujícím producent, nakonec skupině ustoupil. Díky tomu se Swinging Blue Jeans naposledy podívali do britského hitového žebříčku (písnička vzápětí pojmenovala jejich druhé dlouhohrající album).

    Později ji převzali také třeba Petula Clark, Neil Diamond nebo Connie Francis. U nás ji s českým textem Jiřiny Fikejzové pod názvem To se mi nezdá nazpívala Judita Čeřovská.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...