Searchers – Goodbye My Love

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Kovbojka s Johnem Waynem nazvaná The Searchers, která šla do amerických kin v roce 1956, inspirovala hned dvě hudební události. Jedna replika z filmu – that’ll be the day – přivedla Buddyho Hollyho k titulu jeho největšího hitu, a dva mladí liverpoolští kluci kovbojku tak „žrali“, že podle ní pojmenovali svou kapelu, kterou právě založili.

    Ti kluci byli Mike Pender a John McNally, oba hráli na kytary, zpívali a spolu s Tonym Jacksonem a bubeníkem Chrisem Curtisem si brzy v Liverpoolu udělali velmi slušné jméno (nejprve jako doprovodná skupina zpěváka Johnnyho Sandona, pak už sami za sebe). Nějakou dobu si stejně jako Beatles brousili rock and rollové ostruhy v německém Hamburku, a pak už vzalo vše rychlý spád – nahrávací smlouva s firmou Pye a okamžitě jedničkové hity jako Sweets For My Sweet, Needles And Pins nebo Don’t Throw Your Love Away, přičemž jezdili nekonečné turné od Evropy po Dálný východ a od Ameriky po Austrálii.

    Písničku Goodbye My Love nazpíval původně pod názvem Goodbye, My Lover, Goodbye americký rhythm and bluesový zpěvák Jimmy Hughes (bratranec slavnějšího Percyho Sledge). Ale Searchers ji poznali během turné se zpěvákem jménem Big Dee Irwin, který ji hrál a oni si ji zapamatovali. Respektive si ji zapamatoval bubeník Chris Curtis, který se nejvíce staral o jejich repertoár – zdálo se mu, že je pro kapelu ideální. V únoru roku 1965 ji tedy zvolili pro A stranu dalšího singlu, ve zpěvu se střídali Mike Pender, nový baskytarista Frank Allen a právě bubeník Curtis, který, aby docílil hutnějšího zvuku než na dosavadních deskách Searchers, zdvojil na nahrávce ještě své bicí.

    Sám Curtis ke Goodbye My Love po letech řekl: „První, komu jsem ji pustil, byl Brian Epstein (manažer Beatles, pozn.), jemuž se hned zalíbil rytmus té písně, který zněl skoro jak něco španělského, řekl mi: ‚Chrisi, to je nádhera!‘ Já na to, ať počká, že je to jen pracovní nahrávka, ale on hned nabídl sázku pět tisíc liber, že to bude hit číslo jedna už první týden po vydání.“ Nakonec to sice nebyl hit #1, ale v Anglii vyskočil do první pětky a přinesl Searchers jejich poslední Top 10 hit. Vysoko bodoval také ve Švédsku, kde byli velmi populární, stejně jako v Nizozemí, Německu nebo Irsku, také v Kanadě a Austrálii, pouze v Americe se deska překvapivě zastavila poměrně nízko na #52.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...