Pink Floyd – Shine On You Crazy Diamond

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Pink Floyd se proslavili jako psychedelická skupina, která tímto stylem propojovala svou hudbu, oblečení i pódiovou show. Hlavním motorem tohoto raného období vývoje skupiny byl Syd Barrett, kterému o několik let později ostatní věnovali skladbu Shine On You Crazy Diamond.

    Barrett byl idolem fanynek skupiny. Krásný mladý muž s rozčepýřenými vlasy a uhrančivým pohledem byl ale také jediný ze skupiny, kdo v dobové náladě propadl i drogovému opojení. Bohužel halucinogenní opojení LSD nedokázal udržet v mezích a drogy jej pohltily natolik, že jej to stálo psychické zdraví. V roce 1968 ho ze skupiny vyhodili poté, co nebyl na pódiu několikrát schopen vůbec nic zahrát (buď zcela odmítal hrát, nebo monotónně opakoval jediný tón). Vydal sice poté ještě dvě desky (Roger Waters a David Gilmour z Pink Floyd mu pomáhali s jejich nahráváním), ale stále více ztrácel kontakt s realitou, až už nemohl dál pracovat a zcela se stáhl z veřejného života.

    Když potom o pět let později Pink Floyd pracovali na albu Wish You Were Here, zařadili na něj skladbu Shine On You Crazy Diamond. Text napsal Roger Waters právě jako vzpomínku na svého kamaráda Syda. Náhodu tomu chtěla, že se zničehonic ve studiu během nahrávání objevil člověk, kterého nikdo nepoznal. Byl tlustý, dohola vyholené vlasy, dokonce oholené i obočí. Teprve po nějaké době členům skupiny došlo, že přišel ten, po kterém svého času šílely všechny fanynky skupiny.

    Pianista skupiny Rick Wright: „Roger byl ve studiu a seděl u stolu, já přišel k němu a vidím za ním sedět nějakého velkého, plešatého chlápka. Říkal jsem si, že vypadá nějak divně…Ale sednul jsem si k Rogerovi a pracovali jsme asi deset minut, když koukám, že ten chlapík dělá vážně divné věci. Třeba se zvedl, začal si čistit zuby, pak si zase sedl a neřekl jediné slovo. Tak povídám Rogerovi: ‚Kdo to je?‘ A Roger na to: ‚Já nevim.‘ Odpověděl jsem, že jsem myslel, že je to jeho kamarád a Roger, že netuší, kdo to je. Trvalo mi opravdu dlouho, možná tři čtvrtě hodiny, než mi došlo, že to je Syd.“

    Proměna byla šokující pro všechny, a když se Syd mezi řečí zeptal, kam si má zapojit kytaru (kterou neměl), bylo to prý smutné. Žil už uzavřený ve zcela jiném světě. Nakonec odešel a až do jeho smrti ho už nikdo ze skupiny neviděl. Watersovi tehdy prý do očí vstoupily slzy. Bubeník Nick Mason v jednom rozhovoru dodal: „Když o tom tak přemýšlím…pořád vidím jeho oči, ale… všechno ostatní na něm bylo už zcela jiné.“

    Wright: „Přišel právě, když jsme dělali na Shine On You Crazy Diamond, což byla píseň o něm. Z nějakého nepochopitelného důvodu se tam objevil zrovna ten den. A přitom jsme ho neviděli roky předtím. Bylo to tak neuvěřitelné… podivné. A trochu strašidelné, myslím tím, vidíte člověka, kterého nepoznáte, a on se objeví v den, kdy o něm zpíváte písničku. Velmi podivné.“

    Sydem inspirovaná Shine On You Crazy Diamond (Záři dál, ty bláznivý démante) se pak stala (spolu s Wish You Were Here) dominantní skladbou desky. Původně ji kapela plánovala jako celou jednu kompaktní stranu LP desky, ale nakonec ji rozdělili na dvě části a na každou stranu dali jednu. Hlavní hlas nazpíval Waters, autorsky do ní hudebně přispěli všichni s výjimkou bubeníka Masona. Na nahrávce ještě hostuje saxofonista Dick Parry, který s Pink Floyd nahrával už předešlou desku Dark Side Of The Moon. Shine On You Crazy Diamond byla vždy stabilní součástí koncertního repertoáru Pink Floyd, stejně jako i sólových koncertů Gilmoura  i Waterse.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...