Lemon Pipers – Green Tambourine

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Skupinu Lemon Pipers založila, tak jako stovky jiných kapel, parta studentů, kteří milovali vše od Beatles a skupin britské invaze až po „americké odpovědi“ à la Byrds. S postupujícími ročníky se jejich schopnosti brousily, vznikaly první profesionální nahrávky a přibývalo fanoušků.

    Zaujali i producenta firmy Buddah Paula Leku, který se rozhodl psychedelický nádech skupiny nasměrovat do stále populárnějšího bubble gumu v duchu produkce jeho firmy (vydávala např. 1910 Fruitgum Company nebo Ohio Express). Proto Leka s kolegou Shelleym Pinzem napsali – na jakémsi pomezí stylů popové písně s psychedelickým nádechem – písničku Green Tambourine.

    Cítili jsme se jako psychedelický blues band,“ vzpomínal po letech člen skupiny, klávesista Bob Nave. Takže jim nabídka Paula Leky zprvu nešla příliš pod nos. „Věděli jsme, že jsem schopni to nahrát… no nakonec darovanému koni na zuby nekoukej, že?“ Zkrátka skupina neměla co ztratit, nebyli ještě natolik známí, aby jim případný propadák ublížil. Zatímco Paul Leka složil melodii, textař, básník z New Yorku Shelley Pinz slova napsal podle článku v novinách, který popisoval pouličního hráče, který vybíral peníze do tamburíny. Celý text skladby je tak proslovem hráče, který láká kolemjdoucí, aby mu hodili pár penny a slyšeli ho zahrát na jeho tamburínu.

    Na konci roku 1967 Paul Leka s Lemon Pipers skladbu natočili. Producent měl všechno připravené, přesně věděl, co má kdo kde hrát, kapela fungovala spíše jako najatá skupina profesionálních hudebníků. „Nebyl nijak nepříjemný nebo arogantní,“ vzpomínal Nave, „ale směřoval nás přesně tam, kde nás chtěl mít.“ Leka také přidal několik módních triků, vypůjčil si na nahrávání i stále populárnější sitár. Aby skupina nebyla tak zcela mimo hru, na druhou stranu singlu natočili vlastní ostřejší skladbu No Help From Me.

    Leka však nekončil. Světem letěl experimentální beatlesovský Sgt. Pepper a producent výslednou nahrávku začal vylepšovat podle jeho vzoru. Přidal echa, orchestry, čínské zvony, zkrátka nahrávku „zpsychedeličtěl“ a počátkem následujícího roku se zdrženliví členové kapely nestačili divit – Zelená tamburína vyskočila na první místo dvou nejsledovanějších amerických žebříčků (Billboard a Cashbox) a následně se usadila i v britské Top 10. Deska brzy hlásila miliónový prodej a Lemon Pipers rázem patřili mezi hvězdy.

    „Nebyl žádný čas se na úspěch připravit,“ opět vzpomínal Navy. „Rázem jsme měli pódiové kostýmy, létali jsme letadly a bylo to jen: ‚Podepište tohle a podepište tohle a ještě tohle…‘“ Hit museli přezpívat do francouzštiny a italštiny, vystupovali v televizi, hráli s B. B. Kingem, Traffic a Young Rascals, v klubech je začali zdravit lidé jako Paul McCartney i Jimi Hendrix. Jenomže skupina také měla své smlouvy a firma Buddah nebyla zvědavá na jejich vlastní nápady. Jakkoliv popová Green Tambourine měla ještě psychedelický nádech (a skupina ji, pokud to neměla ve smlouvě, dokonce ani tak nehrála na koncertech), další Lekův počin, který Lemon Pipers museli nahrát, byla bubblegumová odrhovačka Rice Is Nice. Tu už skupina otevřeně nenáviděla, nahrála ji jen z donucení a živě ji vůbec odmítla hrát. Mezi společností a kapelou to skřípalo, frustrace se přenesla do kapely, a ta se brzy rozpadla. Nakonec se do historie díky tomu zapsala pouze jako „one hit wonder“, tedy „jednohitový zázrak“.

    Producent Paul Leka se do hudebního světa zapsal také jako objevitel skupiny REO Speedwagon, producent Harryho Chapina (Cat’s In The Cradle) a spoluautor slavného hitu Na Na Hey Hey Kiss Him Goodbye vydaného pod názvem fiktivní skupiny Steam. V roce 2011 podlehl rakovině.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...