Elvis Presley – Are You Lonesome Tonight?

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Elvis Presley sice navždy zůstane králem rock and rollu, ale to neznamená, že by zpíval jen rychlé písně, při kterých rozhýbal svou pánev. Od začátku kariéry zpíval i řadu balad, jednou z nich byla Are You Lonesome Tonight?, která jej dokonce jednou na pódiu dohnala k slzám. Ovšem ne smutku, ale smíchu…

    Písnička je starší než Elvis sám, vznikla už v roce 1926, kdy se jejím prvním interpretem stali Bob Haring & The Cameo Dance Orchestra, i když jejich nahrávka se nedochovala. Popularita písničky rychle rostla a hrál ji před válkou kde kdo, jména, která pro nás už čas zavál: Ned Jakobs, Charles Hart, Edith Handman, Vaughn De Leath, Henry Burr, Stanley Kirkby, Carter Family. V 50. letech ji do žebříčku poslal Blue Barron a obohatil ji o recitativ uprostřed, pro který použil Shakespearova slova ze hry Jak se vám líbí. Stejně učinil vzápětí i Al Moldon, a to už jsou verze, které dost možná mohl poslouchat i mladý Elvis.

    Elvis písničku nazpíval i se shakespearovským recitativem 4. dubna 1960. Nebyl si s výsledkem ale vůbec jistý, nechal dokonce během natáčení ve studiu zhasnout, aby se dostal do správné nálady, nicméně i tak prý producentovi řekl, ať nahraný pásek spíš vyhodí. Steve Sholes naštěstí nic nevyhodil a srdceryvná balada okamžitě vyskočila do čela žebříčku a stala se jedním z největších hudebních „bestsellerů“ roku. Elvisovi se prý nelíbil zejména onen recitativ, který namluvil jen na přání svého manažera. Říká se, že právě jemu na truc potom na koncertech mluvená slova často komolil a vtipně improvizoval. Elvis byl velký profesionál, ale byl známý svým sice snad trochu prostým, ale zcela upřímným smyslem pro humor.

    Snad nejslavnější verze písničky je pak právě jedna koncertní. 26. srpna 1969 měl Elvis jeden z mnoha koncertů v hotelu v Las Vegas. Písničku zpíval jako vždy, když tu jej něco pobavilo. Elvis se do textu balady pousmál. Vzápětí znovu a víc. Chtěl to profesionálně přejít, ale zničehonic doslova vybuchl smíchy. A pak už jej nedokázalo zastavit nic, z písničky odzpíval už jen pár fragmentů a vždy se znovu beznadějně rozchechtal. Skupina a vokalistka ovšem bez mrknutí oka písničku dohráli do konce, jako by se nic nestalo.

    A čemu, že se vlastně Elvis smál? „Odboural“ sám sebe. Text písně zprvu zpívá tak, jak má, když dojde k verši: „Díváš se ke dveřím a doufáš, že vejdu.“ Jenže Elvis, ať už měl okno, nebo chtěl udělat vtip, zazpíval: „Díváš se na svou pleš a doufáš, že vyrostou.“ A tím s písničkou prakticky skončí, následuje jen smích. Legenda praví, že v prvních řadách pod pódiem totiž seděl muž s pleší. Možná to Elvise k verši inspirovalo a vzápětí tak rozesmálo.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...