Bob Dylan – Like A Rolling Stone

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Když si projdeme, kolik hitů a nadčasových písní napsal Bob Dylan, je téměř neuvěřitelné, že on sám pouze se čtyřmi singly zabodoval v první desítce amerického žebříčku (v jeho podání žebříčkově propadla i taková klasika jako Blowin‘ In The Wind). A navíc nikdy nedosáhl až na jeho vrchol. Nejblíže k tomu měla písnička Like A Rolling Stone, která dodnes vede žebříček časopisu stejného názvu jako vůbec nejlepší rocková píseň historie.

    Výraz „like a rolling stone“ znamená „jako tulák“ a Dylan si verš prý vypůjčil z písně Lost Highway jednoho ze svých vzorů Hanka Williamse, text byl ale původně povídkou o pokrytecké dívce z vyšší společnosti. Povídku Dylan přepracoval do písně, která měla zpočátku mít mnohem víc slok, ale i tak výsledný čas 6:13 byl v té době pro singlovou píseň (= určenou pro rozhlasové vysílání) prakticky nemyslitelný. Všechny hitové písně měly v roce 1965 stále kolem dvou, maximálně tří minut. Firma CBS se proto snažila Dylana přesvědčit, aby ji rozdělil na dvě části a dal na singlu každou na jednu stranu, ale dalo by se spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát Dylan ustoupil požadavkům nahrávací společnosti. A toto rozhodně nebyl jeden z těch případů. Navíc celé vyznění textu o dívce, o které vypravěč zpívá značně pomstychtivě, bylo na svou dobu zcela novátorské, 99% popových písniček bylo tehdy o šťastné či nešťastné lásce, ale tento text byl velmi negativistický a útočný, což byla v dobové textařině doslova revoluce.

    Legendární je už samotné nahrávání, na které se protlačil tehdy neznámý Al Kooper, později slavný hudebník a producent. Plánoval se vnutit na nahrávku jako kytarista, ale když slyšel, jak se rozcvičuje pozvaný kytarista Mike Bloomfield, tak svůj nástroj raději zase schoval. Jeho okamžik přišel, když se pianista od elektrických varhan (tzv. hammondek) přesunul za piáno. Kooper skočil po šanci, ačkoliv na klávesy uměl jen pár riffů, přesto improvizovaně vymyslel riff, který se hudebně stal pro nahrávku nejvýraznějším motivem (všechny nástupy má také s drobným zpožděním, protože jak sám řekl, byl tak nervózní, že pořád upřeně sledoval, co hrají ostatní, a nastoupil, až když si byl jistý).

    Like A Rolling Stone okamžitě vzbudila obrovský ohlas, ačkoliv zprvu mnohem větší mezi hudebníky a fanoušky než kritiky. Paul McCartney ji slyšel doma u Johna Lennona a později řekl: „Zdálo se, že ta písnička nikdy neskončí, pořád jela dál a dál… Všem nám ukázal, že jde jít zase o krok dopředu.“ Frank Zappa: „Když jsem slyšel Like A Rolling Stone, chtěl jsem okamžitě muziky nechat, protože jsem si říkal, až tohle vyhraje, už nemám, co víc nabídnout. Ale jakoby se nic nedělo, ta deska se prodávala, ale jakoby nikomu nedocházelo, jak zásadní význam to .“ Ovlivnila také Bruce Springsteena: „Bylo to poprvé, co jsem Boba Dylana slyšel, jeli jsme v autě s mojí matkou a poslouchali rádio WMCA. Když zazněla ta první rána na virbl, jako kdyby tím někdo vykopl dveře do vaší mysli. To jak Elvis osvobodil vaše tělo, tak Dylan osvobodil vaši mysl.

    Sám Bob Dylan ale jakoby si nechtěl přiznat zásluhy, v roce 2004 řekl: „Je to, jako kdyby za vás takovou písničku napsal nějaký duch, vnukne vám ji a zmizí a vy ani nevíte, co to znamená. Víte jen, že si vás vybral, abyste to byl vy, kdo ji napíše.

    Písničku na koncertech často hrál Jimi Hendrix (prý ho právě Dylanův klasicky „odfláknutý“ zpěv v této písně přesvědčil, aby sám také zpíval, na což si předtím nevěřil), dále také Rolling Stones, stejně jako David Bowie, Cher, David Gilmour z Pink Floyd, John Mellencamp, Green Day nebo Four Seasons.

    Interpret: Bob Dylan

    Autoři: Bob Dylan

    Rok vydání: 1965

    Písničku si můžete poslechnout i na profilu radia na webu Facebook


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...