Bob Dylan – I Want You

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Ač se to zdá neuvěřitelné, Bob Dylan se jenom čtyřikrát dostal se svými singly do americké Top 10, do Top 20 přidal navrch pouhé další dva zářezy. Ani tak veleslavné skladby jako Blowin’ In the Wind, The Times They Are A-Changin’ nebo Just Like A Woman v první dvacítce Billboardu nezabodovaly. Jedním z těch mála opravdu úspěšných byl singl s jednoduchým sdělením: I Want You. Tedy: Chci tě.

    Práce na skladbě I Want You byla vůbec poslední, ke které se hudebníci pustili při přípravě Bobova opus magnum, alba Blonde On Blonde, a to konkrétně 10. března 1966. Skupina studiových hudebníků si s Dylanovým nápadem v tomto případě sedla, po šesti pokusech byli Dylan i producent Bob Johnston spokojeni s výsledkem. Na kytaru hrál Wayne Moss. „Popravdě pro kytaristu není na albu Blonde On Blonde moc míst, kde by se mohl blýsknout,“ vzpomínal po letech. „No možná kromě I Want You.“ A dodával: „Zapojil jsem do toho pár triků Cheta Atkinse. Zdálo se, že to všem ve studiu sedlo, Al Kooper řekl, že se mu to tam moc líbí. Takže jsem to tak udělali.“

    Právě Al Kooper přidává další vzpomínku: „Bob měl v hotelu piano a během dne jsem u něj seděl a hledal akordy k písničkám, které on souběžně vymýšlel. Fungoval jsem jako lidský kazeťák, zatímco Bon zkoušel různé varianty textů. Bylo to fajn, protože jsem se díky tomu ty písničky naučil a pak je mohl naučit i ostatní, aniž by se tím Bob musel otravovat. Moje nejoblíbenější byla jasně I Want You a každý večer jsem do Boba hučel, ať ji uděláme. Nechal si ji až úplně nakonec – prostě aby mě pozlobil.“

    Jako již tradičně Dylan neposkytl žádné vodítko k tomu, o kom v písni zpívá. Např. v „tančícím dítěti“ někteří viděli narážky na Briana Jonese z Rolling Stones, ale zda to skutečně měl být on, ví jen jeden člověk, který to pravděpodobně nikdy neprozradí. „Nejsou to jen hezká slova našroubovaná na melodii, ani melodie na slova,“ konstatoval Bob v dobovém rozhovoru. „Funguje to oboje dohromady. Dokážu slyšet zvuk toho, co chci říct,“ odpověděl vyhýbavě. Do tříminutové skladby s jasným poselstvím touhy po konkrétní ženě Bob opět vychrlil mnoho neotřelých básnických obratů. V jeho surrealistickém světě tak před námi ožívají plačící hrobníci a varhaníci, opilí politici, ospalí prorokové – a zamilovaný Bob Dylan. Vzhledem k tomu, že se půl roku před tím oženil se Sarou Lownds, dalo by se předpokládat, že patří text právě jí.

    Samotný singl I Want You vydání alba Blonde On Blonde o několik dní předcházel. Na druhé straně ho překvapivě doplňovala starší píseň Just Like Tom Thumb’s Blues z předešlého alba Highway 61 Revisited. Přes jasně hitový potenciál se nakonec singl ovšem zastavil „jen“ na spodní hranici první dvacítky, #20. Ani v Británii, kde většina Bobových singlů bodovala lépe než v Americe, to nebyl zásadní hit, zastavil se na #16. Sám Dylan si I Want You zjevně oblíbil a zařadil ji na různá turné, existují tak značně odlišné koncertní nahrávky na albech jako Bob Dylan At Budokan (1979) nebo s doprovodem Grateful Dead na desce Dylan And The Dead (1989).

    A jak už to tak u Bobových písní bývá, okamžitě začaly vznikat předělávky od jiných interpretů, jmenujme např. Hollies, Bruce Springsteena, Cher, Jamese Blunta či Aliho Campbella (UB40).


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...