Beach Boys – Good Vibrations

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Má matka mi vyprávěla o vibracích. Jako malý kluk jsem moc nerozuměl, co tím myslí, spíš mě děsilo, že existují nějaké neviditelné pocity, měl jsem strach už z toho slova – vibrace…“ vzpomínal po letech Brain Wilson na svou inspiraci pro skladbu Good Vibrations.

    Pravděpodobně vůbec nejpropracovanější nahrávka skupiny Beach Boys vznikala v naprostém zenitu jejich tvůrčích schopností. Vznikala souběžně s jejich opus magnum, albem Pet Sounds (1966), kterým se na míle vzdálili jednoduchým rock and rollovým písničkám, jimiž se proslavili. A Brian Wilson, tvůrčí motor kapely, mířil stále výš. Bohužel také spotřebovával stále více drog, nezadržitelně tloustl, odřezával se od okolního světa a jeho psychický stav se začínal hroutit. To postupně vedlo ke stále zmatenějším nahrávacím sessions, jež nakonec vyústily v poměrně rozpolcené album Smiley Smile, vůbec první propadák kapely. Ale v předvečer tohoto pádu Brian Wilson vyprodukoval pro leckoho poslední démant zlaté éry Beach Boys: hit Good Vibrations.

    Nahrávání skladby se roztáhlo do několika měsíců a dospělo k téměř dvaceti nahrávacím frekvencím čítajícím celkem sedmdesát hodin nahraného záznamu. Natáčení této jediné písně prý Beach Boys vyšlo na neuvěřitelných 50 000 dolarů, sumu tehdy naprosto nevídanou. Pro nahrávání doprovodu si Wilson pozval studiové hudebníky, kolegové z Beach Boys chodili na hotový základ pouze zpívat vokály (původně měl hlavní hlas zpívat bubeník skupiny Dennis Wilson, ale kvůli problémům s laryngitidou jej na poslední chvíli vystřídal třetí z bratrů Wilsonových, Carl). Baskytaristka Carole Kaye později prozradila, že se účastnila třiceti šesti nahrávacích hodin a Brian během nich na písni změnil naprosto vše – kromě basové linky. Vše bylo navíc ohroženo podivnou situací, kdy byl údajně výsledný master nahrávky ukraden a zděšený Brian jej až po dvou dnech záhadně našel u sebe doma.

    Přes Brianovou vzpomínku na maminku vyprávějící o vibracích je autorem většiny textu hlavní zpěvák kapely a Brianův bratranec Mike Love: „Byl to ten typ textů květinové éry, Scott McKenzie zpíval: ‚Až pojedete do San Franciska, ujistěte se, že máte ve vlasech květiny…‘ Éra lásky a všech těch věcí kolem toho. Good Vibrations byla jedinečná a psychedelická sama o sobě, už jen ten hudební základ byl na hony vzdálený našim hitům jako Surfin’ USA, California Girls nebo I Get Around a Fun, Fun, Fun, na kterých jsem se autorsky podílel i já. Chtěl jsem napsat něco, co zachytí ty pocity, které vycházely už z té instrumentální nahrávky a s čím se zároveň lidé ztotožní.“ Mike Love se jako spoluautor písně na desce původně neobjevil a teprve po letech, když si spočítal, kolik mu kvůli tomu uniká peněz, si právně zjednal svůj kredit.

    Z mnoha Brianových hudebních nápadů v písni na první poslech zaujme zvláštní vysoký tón nástroje zvaného těremin nebo též teremin (podle jeho vynálezce Lva Sergejeviče Těremena). Kuriozitou tohoto nástroje je fakt, že jde o vůbec první hudební nástroj, na který se hraje tak, že se jej hráč vůbec nedotkne. Zvuk totiž vychází z kontaktu rukou s neviditelnými elektrickými kmity proudícími „nad nástrojem“, hudebník tedy zdánlivě hraje rukama v prázdném prostoru. Dá se říci, že Wilson nakonec ony neviditelné vibrace opravdu dostal do skladby i hudebně. A perličkou je, že na nahrávce na tento nástroj hraje zakládající (a nejdéle žijící) člen slavného orchestru Glenna Millera, původně trombonista Paul Tanner.

    Brian Wilson původně na samém začátku uvažoval, že Good Vibrations věnuje nějaké začínající rhythm & bluesové kapele; myslel, že pro Beach Boys je nevhodná, ale nakonec změnil názor. Dále se s ní počítalo na zmíněné album Pet Sounds, ale vyšla jako singl až několik měsíců poté. A měla přímo enormní ohlas, jak u kritiků, tak fanoušků. Z čela žebříčku odsunula retro hit Winchester Cathedral od skupiny New Vaudeville Band, singl byl nominovaný na čtyři ceny Grammy a stal se miliónovým hitem skupiny (časopis Rolling Stone jej později označí za šestou nejlepší skladbu historie popu a rocku). Převzali jej také Todd Rundgren, Groove Holmes, Troggs nebo Charlie McCoy.

    Ohlas podpořil snahu Briana Wilsona dále experimentovat ve studiích, což vedlo k opět náročným frekvencím se singlem Heroes And Villians, jež se protáhly až do komplikovaných session nerealizovaného alba Smile (torzo vyšlo pod zmíněným názvem Smiley Smile)a následného Wilsonova psychického zhroucení. Good Vibrations zůstává vrcholem tvůrčího nasazení Briana Wilsona a jeho nejvýraznější „kapesní symfonií“, jak se jeho písním této éry začalo přezdívat.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...