Art Garfunkel – Bright Eyes

  • Kategorie: Hudební knihovna

    Pokud se v hudebním či jiném uměleckém světě objeví nadaná dvojice, zpravidla v ní autorsky jedna strana vždy přečnívá. Není tajemstvím, že tvůrčím motorem dua Simon & Garfunkel byl Paul Simon, ale bylo by krajně krátkozraké považovat Arta Garfunkela za zbytečnou sílu této dvojice. Dnes si přiblížíme jeho největší sólový hit Bright Eyes.

    Pravdou je, že Art Garfunkel neměl skladatelské ambice, ale jeho sametový hlas doslova „udělal“ nejednu písničku ať už kolegy Simona nebo jiného autora. Na začátku sedmdesátých let Art slibně rozjel filmovou kariéru, už za postupného rozpadu dvojice S&G natočil ceněný film Hlava 22, následujícího roku byl dokonce nominovaný na Zlatý Glób za snímek Tělesné vztahy (kde hrál hlavní roli po boku Jacka Nicholsona), nicméně tím jeho filmografie na léta skončila a Garfunkel se vrátil k muzice. Nutno říct, že úspěšně, jeho debutové album Angel Clare získalo zlato za miliónový prodej a vysypalo ze sebe hned tři hitové singly. Přeskočme ale o pár let dopředu.

    V roce 1978 v Anglii zfilmoval Martin Rosen úspěšnou dětskou knížku Daleká cesta za domovem autora Richarda Adamse, která pojednávala o putování králíků a měla metaforický sociální podtext. O hudební doprovod se měl postarat Mike Batt, muzikant a producent, jehož jméno tehdy mělo zvuk hlavně díky práci na albu All Around My Hat kapely Steeleye Span a muzice k filmu Karavana (s Anthonym Quinnem a Christopherem Leem). Batt tedy napsal muziku a vyslovil přání, kdo by titulní melodii Bright Eyes mohl zpívat: „Řekl jsem producentům, že ideálním hlasem pro Bright Eyes by byl Art Garfunkel. No, a za týden už seděl u mě doma v Surbitonu a zpíval tu písničku.“

    Paradoxně se na celém projektu právě tato písnička nelíbila autorovi předlohy Adamsovi, který měl pocit, že do děje nezapadá. Mike Batt k tomu pověděl: „Byl jsem u toho, když se Richarda Adamse ptali, co si o výsledném filmu myslí a on povídá, že nesnáší Bright Eyes. Zdůvodnil to tím, že jsme to vůbec nepochopili, že vždyť ta písnička je prý o mrtvém králíkovi. Popravdě, jestli četl svoji vlastní knížku, měl by vědět, že ta písnička byla ve filmu zasazená do scény, kdy si opravdu králíček Fiver myslí o Hazelovi, že je mrtvý. O to šlo, že si opravdu v tu chvíli myslel, že ten druhý je mrtvý.“

    Každopádně přes Adamsovu nespokojenost nejen že písnička ve filmu zůstala, ale vyšla i na soundtracku, také na singlu a vyletěla na první místo britského žebříčku na šest týdnů. Celkově se v hitparádách držela tak dlouho, až se stala vůbec nejprodávanějším britským singlem roku 1979. Do první trojky největších hitů se probojovala i v Irsku (1), Holandsku (1), Austrálii (2), Novém Zélandu (2), Švýcarsku (2), Rakousku (3), Německu (3), Norsku (3), Švédsku (3), překvapivě se ale hitem nestala v Americe, možná i proto, že z nějakého důvodu nevyšla na americké verzi aktuálního Garfunkelova alba Fate For Breakfast.

    Po písničce sáhla řada dalších hudebníků, např. skupina Shadows, Brotherhood of Man, Cliff Richard, Tommy Steele nebo člen Moody Blues Justin Hayward, který ji nazpíval na album Classic Blue natočené ve spolupráci právě s autorem písně Mikem Battem. Sám Batt se stal během let velmi uznávaným skladatelem a producentem, v posledních letech sbírá množství cen hlavně díky spolupráci s nadanou Angličankou gruzínského původu Katie Melua.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...