Zhasni a zemřeš: „Baf“ tentokrát potmě

  • Kategorie: Blog

     

    Paul pracuje v kanceláři textilního skladu dlouho do noci. Vyruší ho telefonát jeho jedenáctiletého syna Martina, který tvrdí, že jeho máma „už si zase povídá pro sebe“. Vypadá to, jakoby v domě mluvila s neviditelnou osobou… Paul si později při odchodu všimne tajemné postavy, která je však vidět jen při zhasnutých světlech. Záhy ho záhadná bytost napadne a usmrtí.

     

    Malý Martin teď žije s psychicky nemocnou matkou (Maria Bello) sám ve velkém domě. Jeho starší sestra Rebecca (Teresa Palmer) už dávno z domu od matky utekla. Snaží se žít vlastním životem, ve vlastním bytě, a musí odolávat nátlaku přítele Breta, který se k ní chce nastěhovat.

     

    Stejně jako jejich otec, se postupně Martin i Rebecca brzy setkávají s tajemným nočním přízrakem, který všude vyrývá nebo píše své jméno: Diana. Sourozenci se musí rychle spojit, protože se zdá, že jistá dívka stejného jména kdysi hrála nějakou roli v matčině dospívání, a i když zemřela za tragických okolností při jednom nezdařeném lékařském pokusu, je zřejmě dodneška nějak spojena s jejich matkou …

     

    Většina žánrů zažívá periodickou renesanci. V sedmdesátých a osmdesátých letech se například roztrhl pytel s katastrofickými filmy (Skleněné peklo, Když se čas naplnil) nebo horory s tzv. „teenagerovskými vyvražďovačkami“ (Halloween, Pátek třináctého apod.). V devadesátých letech přišlo díky počítačovým trikům znovuzrození katastrofického žánru a přišly všechny ty Drtivé dopady, Armageddony a Dny nezávislosti. Boom filmů tohoto typu přetrvává s různými přestávkami dodnes (Den poté, 2012, San Andreas).

     

    Ve druhé polovině devadesátých let pak přišel Vřískot, následovaný vlnou mladších „bratříčků“. Znovu oživil zájem o nahánění teenagerů tajemným zabijákem. Když se v roce 2013 objevil horor V zajetí démonů, oprášily se pro změnu strašidelné příběhy založené na starých dobrých „lekačkách“ a poltergeistech. Už nebylo nutné, aby nějaký šílenec v černém prostěradle a s plastovou maskou honil rozmazlenou a opilou mládež po domě, nebylo třeba tajemného zabijáka a mstícího se rybáře v jednom. Stačilo vsadit na tajemné zvuky uprostřed velkého a ponurého domu, bafnutí říznuté pořádně osoleným zvukem (nejlépe v nějakém ultra-dolby-stereo-a-já-nevím-co-ještě kině) a duchy ze záhrobí, bránící svůj dům urputněji než babička svůj byteček před zlým domácím. „Démoni“ (jak jinak) rozpoutaly řadu napodobenin, sequelů (V zajetí démonů 2) a prequelů (Annabelle).

     

    Na vlně popularity zmíněných hororů se nese i počin režiséra David F. Sandberga, který svůj první celovečerní film (jedním z producentů byl i James Wan – režisér obou „Démonů“) natočil na základě svého tři roky starého krátkometrážního snímku. V diváky oceňovaném stejnojmenném hororu si tehdy zahrála Sandbergova švédská manželka Lotta Losten. Ta se objevuje i v celovečerní verzi v drobné roličce v úvodu filmu, kdy si coby pracovnice skladu jako první všimne siluety ve tmě.

     

    Na rozdíl o všech výše zmíněných filmů jde Sandberg malinko jinou cestou. Muselo mu být určitě jasné, že dnes už začíná být podobných filmů přehršel, a že bude těžké do žánru přinést něco nového. Do svého snímku však mohl stále ještě celkem bez obav přenést svůj tři roky starý a jednoduchý nápad: co když nebude strach vyvolávat něco neznámého nebo naopak viditelného a děsivé hrůzného, ale něco, co je vidět jen jako obrys ve tmě? Klasická situace: před odchodem obhlédnete místnost a zhasnete. Ve slabém světle (např. z venkovní lampy nebo jiné, vzdálené místnosti uvidíte siluetu. ‚Cože?‘ řeknete si. Myslíte si, že se Vám to jen zdálo. Dost často přece i banální předměty vypadají v šeru nebo ve tmě jinak. Rozsvítíte. Nic tam není. Zhasnete. Je to tam. A tak to jde několikrát dokola. Nechcete věřit svým očím. Nakonec se rozhodnete utéct – v lepším případě. V horším případě jste napospas vydání něčemu, co nevíte, jak se zachová. Přiblíží se s dalším zhasnutím? Zaútočí? Tak co, už Vám běhá mráz po zádech?

     

    David F. Sandberg sice přišel s dalším hororem do sbírky „lekaček“, ale vložil do něj zase něco trochu jiného a naopak jinde zase ubral. Zvolil totiž mnohem přímočařejší cestu. Tentokrát nemusíme složitě objevovat ponurou historii nějakého domu, není tu množství postav, které do děje dříve či později zasáhnou. Ne, „protivník“, tedy duch nebo nějaká „nadpřirozená havěť“, je v podstatě od začátku známá a ani její minulost není nijak komplikovaná. V celém příběhu hrají důležitou roli v podstatě jen čtyři postavy a dvě místa děje. O to více klade režisér důraz na vizuální stránku filmu, citlivě pracuje především se světlem. V rámci co největší autenticity dokonce neváhal nechat některé scény osvětlovat skutečně pouze svíčkami nebo baterkami v rukou některého z protagonistů. Ostatně už jen úplně první záběr filmu začíná netradičním pohledem na pouliční lampu, odkud se kamera přesouvá ke zmíněnému textilnímu skladu. Je tedy hned zpočátku jasné, že tu bude hrát světlo důležitou roli.

     

    Sympatická stopáž filmu devadesáti minut je už dnes celkem nezvyklá, na druhou stranu ne vše je zcela vysvětleno. Jsou tu některé motivy, jejichž potenciál není zcela využitý. Myslím, že proti dalším deseti nebo patnácti minutám navíc, věnovaným jejich dalšímu rozvinutí, by jistě nikdo nic nenamítal. Ale možná si jen tvůrci něco schovali pro případné pokračování. Při dnešním boomu by nebylo divu.

     

    Nezapomnělo se však na povinné propriety žánru. I když se – na rozdíl od „Démonů“ – tentokrát film odehrává v současnosti, nechybí nezbytný velký dům, který může skrývat jak nějakou děsivou bytost, tak leckteré tajemství. Nezapomnělo se ani na obligátní scénu ze sklepení, které svým rozměrem spíše připomíná katakomby nebo dokonce opuštěnou stanici metra. Film také dobře využívá odvěkého strachu lidí ze tmy. Díky jednoduchosti děje a s rychle rozdanými kartami se trochu více hraje na psychologickou strunu, která eskaluje v poněkud překvapivém a pro žánr netradičním závěru.

     

    Sympatickým krokem tvůrců byl výběr poměrně neokoukaných hereckých tváří (s výjimkou Marii Bello). Pro původně australskou herečku a modelku Teresu Palmer v roli Rebbecy to byla už druhá zkušenost s hororovým žánrem. V dnešních hororech jsou dětské role už asi nezbytností. Na diváka zřejmě stále funguje ustrašené dítě, schovávající se pod peřinu nebo s nevýslovným strachem v očích hypnotizujícím skříň či dveře šatníku, odkud se v noci vkrádá cosi do pokoje. Po druhém dílu „Démonů“, ve kterém solidní výkon odvedla mladá a talentovaná Madison Wolfe, tu máme tentokrát chlapeckého hrdinu v podání Gabriela Batemana, který už má za sebou několik hereckých zkušeností z filmů a z reklam. Mezi hlavními postavami si své místo našel zatím zcela neokoukaný Alexander DiPersia (něco mezi mladší verzí Johnna Deppa a Orlanda Blooma) v roli Bretta. Hereckou čtveřici doplňuje asi nejznámější tvář snímku, herečka polsko-italského původu Maria Bello. Kdysi zazářila ve známém seriálu Pohotovost a také v bohužel relativně krátkém seriálu Pán a paní Smithovi (ano, má podobný námět jako pozdější stejnojmenný snímek s Bradem Pitem a Angelinou Jolie). I když se Maria v hlavních rolích příliš často neobjevuje, mohli jsme ji posléze vidět v řadě dalších divácky úspěšných titulech (Odplata, Divoké kočky, Dějiny násilí, Děkujeme, že kouříte).

     

    Zhasni a zemřeš přichází do kin krátce po uvedení zmíněného V zajetí démonů 2. Může se zdát, že těží z popularity podobných filmů, ale režisér vnesl do filmu několik nových prvků, zachoval působivou vizuální stránku a výrazně zjednodušil děj. To vše oblékl do krátké stopáže hodinu a půl. Jeho snímek si své místo ve sbírce hororového fanouška určitě zaslouží. Hlavně nesmíte zhasnout…

     

    Ještě dodám, že David F. Sandberg právě nyní pracuje na pokračování nepříliš úspěšné Annabelle, hororu o děsivé a tajemné panence. Tak uvidíme, jestli se mu povede lépe než jeho předchůdci Johnovi R. Leonettimu…

     

     

    Lights Out
    USA 2016
    Česká premiéra:
    21. 7. 2016
    Režie: David F. Sandberg
    Hrají: Teresa Palmer, Maria Bello, Billy Burke, Emily Alyn Lind, Alicia Vela-Bailey, Gabriel Bateman, Lotta Losten

     

    Délka: 90 minut
    Mluveno: anglicky (české titulky)

     

    Oficiální česká stránka filmu: http://www.freeman-ent.cz/klient-84/kino-78/stranka-1669/film-94772
    Oficiální stránka: http://www.lightsoutmovie.com/

     


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...