Skip to content

Rozdávat radost a smích

Rozdávat radost a smích…s myšlenkou na tuto větu by se měl probouzet každé ráno správný moderátor. I když vstává ve 4 hodiny ráno na své ranní vysílání. Bohužel je tomu většinou jinak. Jako každý člověk po ránu jde bezmyšlenkovitě ještě se zavřenýma očima do koupelny, aby si je opláchnul a rozpoznal svůj obličej v odrazu zrcadla. V hlavě má jen nekonečný černý vesmír. Ale jak to tak u každého zaměstnání bývá, člověk dokáže neuvěřitelné věci, když musí. Proto moderátoři hned ráno zalévají své posluchače teflonovou vřelostí. A i když každý moderátor má větší či menší obdivuhodnost deficitu charismatu, vždy se snaží být, minimálně, co nejméně za blbce. K lidským selháním dochází a je všeobecně známo, že co člověk řekne do vysílání „on air“, to už ani párem volů nevezme zpátky. Proto si občas moderátoři trénují své spontánně nacvičené projevy, aby posluchači neměli chuť jim dát facku přes jejich, občas, jednoslabičná ústa. Jako posluchač mám občas pocit, že někteří moderátoři se tolik snaží, že jejich vtírání se do přízně hraničí s řitním alpinismem. Na druhou stranu je asi takový přístup daleko příjemnější, než pesimismus, nuda, stereotyp či sykavky. To, jestli média, potažmo rádia, alespoň občas, prostřednictvím svých moderátorů, nikoli zpravodajských relací, rozdávají radost a smích, je definovatelné sinusoidou s různou frekvencí a délkou pásma. Krásný, radostný a usměvavý únor!