• Jak chutná v Mlýnci

    Kategorie: Blog

     

    Jedním slovem báječně. Restaurace má obrovskou výhodu v lukrativním umístění. Její poloha je její nespornou předností, ale ne jedinou. Příjemně čistý interiér s jemnými, originálními, designovými doplňky a romantickým výhledem na Karlův most, jen doplňuje to nádherné jídlo a uvolněný lidský servis. Tady pracují lidé, které to baví, kteří svou práci pokládají za vášeň. Každý zákazník vycítí přetvářku a hraní si na něco, co nejste. Po usazení a strnulém pohledu na nádheru z roku 1402, kterou Petr Parléř s mistrem Ottem dovedli k dokonalosti, jsme se mohli zakousnout do bezvadného pečiva a domácího máslíčka, kterého bych snědla kilo, kdybych nevěděla, co všechno mají má ústa ten večer ještě zvládnout.
    Pokračovat ve čtení…

  • Jak Dylan rozbil Warholovi hubu!

    Kategorie: Blog

     

    BLOG: Pro mě byl Bob Dylan vždycky muzikant, o jehož kvalitách nebylo pochyb. Ale vždycky mě fascinoval také jako člověk…
    Pokračovat ve čtení…

  • Jak jsem jel tramvají…

    Kategorie: Blog

     

    Jedu tramvají a kousek ode mě stojí malý zubatý chlapeček se silnými brýlemi a legračním kulichem. Pod ním na sedačce sedí zřejmě holčička, nevidím na ní dobře. Tramvaj se rozjíždí a hlásí: „Příští stanice Vozovna Střešovice.“
    Pokračovat ve čtení…

  • Jak jsem šel na kastraci

    Kategorie: Blog

     

    Znáte to. V životě každého člověka jsou věci, které je potřeba podstoupit a nic s tím neuděláte. Právě taková situace nastala nedávno i v mém životě…
    Pokračovat ve čtení…

  • JAK JSEM TO NEDALA..

    Kategorie: Blog

     

    Všichni, co někdy podstoupili nějakou zkoušku, jistě slyšeli: “Tak co? Dal/a jsi to?” Odpovědi se liší dle vkusu každého “soudruha” ve zkušební komisi. Byla jsem o tom přesvědčená do chvíle, než jsem “to nedala” já!
    Pokračovat ve čtení…

  • Jak jsme tančili lidem

    Kategorie: Blog

     

    Druhé taneční vystoupení mé „kariéry“ bylo ještě zábavnější než to první. Nabídka na poslední chvíli. Jen tak, narychlo, jednu písničku, zaimprovizujeme si… Ty lidi to neznaj, nerozuměj tomu, bude se jim to líbit…
    Pokračovat ve čtení…

  • Jasná zpráva o okně mé radosti

    Kategorie: Blog

     

    Titulek napovídá, že půjde o příspěvek týkající se Petra Jandy. Asi není nikdo z posluchačů Oldies Radia, kdo by neznal frontmana oblíbené legendy Olympic, která hraje už více než padesát let. Kapely, která navždy obohatila hudební svět hity jako Dynamit, Pták Rosomák, Želva, Otázky… Výčet by byl velký. Já však chci psát o sympatickém počinu, který Petr Janda provozuje už šestým rokem, a bez ostatních členů kapely. S uskupením s lehce matoucím názvem Souseďanka.
    Pokračovat ve čtení…

  • Jiří Suchý – Starý zmatený pán, anebo…

    Kategorie: Blog

     

    Má ještě Jiří Suchý co dát současnému uměleckému světu, nebo by měl raději odejít do důchodu? Zamyšlení vzniklé v reakci na článek Vojtěcha Varyše z Mladé fronty, který principála divadla Semafor označil za starého zmateného pána, jehož stát zbytečně vydržuje grantovou penzí.
    Pokračovat ve čtení…

  • KAŽDÝ NĚCO SBÍRÁ…

    Kategorie: Blog

     

    Ano, každý něco sbírá. Jeden poštovní známky, druhý pochvaly, jiný plyšáky a hypochondr nemoci. Někdy mám pocit, že většina mužů sbírá holky a velká část žen zase kabelky nebo boty. Moje kamarádka sbírá anděly, Nino z filmu “Amélie z Montmarteru” sbíral smích nebo nepovedené fotky z automatu. Bývalý milenec mé druhé kamarádky sbírá historické zbraně a můj strýc zase vše, co je spojeno s koňmi.
    Pokračovat ve čtení…

  • Letní veršování bez ladu a skladu (ty rýmy mají nejednu vadu!)

    Kategorie: Blog

     

    Večer, hodin deset. Ještě jsem nejedl.
    Dovolte, abych si přisedl.

    Horko, říkáte?
    Pravda. A větráte?
    Pokračovat ve čtení…

Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...