Dabing ano či ne? Otázka stará skoro jako film sám…

  • Kategorie: Blog

     

    Na Facebooku jsem si přečetl příspěvek jednoho českého serveru, který se zabývá zahraničnímu seriály. Bylo tam oznámení, že se televize Prima chystá odvysílat kultovní seriál Ztraceni (Lost), ale že kvůli tomu nevznikne nový dabing. Připomeňme, že tento seriál bylo u nás možno sledovat nejprve na kanálu AXN, poté ho vysílala televize Nova, přičemž na Nově už běžel s jiným dabingem (byly ovšem i postavy, které měly stejného dabéra).

    Připadá mi zbytečné, aby jeden seriál měl dva různé dabingy, natož ještě tři. Je to pravděpodobně otázka autorských práv, ale stejně musím kroutit hlavou nad tím, proč se vyhazují peníze a čas na dabing něčeho, co už jednou nadabováno bylo (to se týká samozřejmě i filmů). Možná že ti, kdo tohle vymysleli, mají nějaké provize v dabingových studiích, nevím…

    Pod příspěvkem následovala diskuze který dabing byl lepší. Zákonitě se objevily příspěvky, které hlásaly, že každý dabing seriál zabíjí. Tomu se musím opravdu jen smát. Ti lidé budou pořád stejní. Copak si neuvědomují, že záleží na tom, jakou jazykovou verzi člověk shlédne dříve? Kdo bude sledovat několik dílů nebo řad seriálu v češtině, budou se mu pak zdát originální hlasy divné, někdy dokonce i mdlé. Když uvedu příklad na filmu – jeden za všechny – každý, kdo slyšel v originále mluvit Louise de Funese, mi jistě dá za pravdu, že jeho hlas ani zdaleka nedosahuje barvitého projevu Františka Filipovského. Údajně to uznal i de Funes sám…

    Samozřejmě to funguje i naopak. Divák, který si zvykne na barvu originálního hlasu, je pak často nemile překvapen „koho to obsadili do českého dabingu“. Tohle přesně se mi stalo, když jsem si zhruba po šesti sezónách sledování seriálu Dexter pustil dabovanou verzi na Prima Cool. Většina hlasů mi neseděla a tahala mě za uši. Ale kdo si na českou verzi zvykl od začátku…

    Samozřejmě je tu aspekt překladu. Moje angličtina není natolik dobrá, abych mohl sledovat původní verzi bez titulků, ale občas poznám, že jsou tam nepřesnosti nebo překladatel něco vypustil. Je mi jasné, že v dabingu, kdy se musí překlad upravit herci tzv. „do pusy“ jsou zásahy ještě větší.

    Ale na druhou stranu je to daň za to, že si můžeme film vychutnat. Vždyť kdo z nás umí anglicky natolik dobře, aby nepotřeboval titulky? A kdo chce strávit celý film tím, že má oči přilepené na titulcích? Pamatuji si ještě kino Alfa. Svého času to bylo jediné širokoúhlé kino v Praze. Pokud na vás vyšla taková třetí řada a ještě jste šli na film s titulky, připadali jste si po návštěvě kina jako po tenisovém zápasu. A přitom jste toho vlastně z filmu moc neviděli. Většinu času vám totiž zabralo stíhání čtení titulků.

    Jeden z obhájců původního znění na výše uvedené diskuzi dokonce napsal, že jediný seriál, který dabing nepohřbil, jsou Přátelé (Friends). Opět k pousmání. Nic proti Přátelům, i když jsem je nikdy neviděl, ale jak si může být autor jistý? Je jistě spousta dalších dobrých seriálů, které měly výtečný dabing, a které bychom si v originálním znění nejspíš vůbec tak neužili. Třeba takový Ženatý se závazky, Profesionálové, Komisař Moulin apod. Ti starší si možná vzpomenou na legendární krimi seriál Dempsey a Makepeacová, který u nás běžel už „za komunistů“, nadabovaný ve slovenštině. Dokonce i ti, co prohlašují, že se jim slovenský dabing nelíbí, přiznávají, že byl tento seriál nadabován mimořádně zdařile. Pozdější česká verze ho ani zdaleka nepřekonala, ba dokonce bych řekl, že prošla bez povšimnutí. Zato původní slovenská verze je uznávaná dodnes.

    Je tedy vidno, že je to věc pohledu. Diskuse „Dabing ano či ne?“ tu bude pořád, stejně jako nadávání na počasí, hovory o zdravotních problémech, stěžování si na partnery, na nevděčné děti atd. Co tedy napsat smířlivého na závěr? Buďme rádi, že máme stále tak dobré dabéry (jedny z nejlepších) a nemusíme být odkázáni na jednohlasné monotónní dabingy s puštěným původním zvukem v pozadí. Buďme rádi i za titulkované verze, díky nim se nedočkavci dočkají toužebně očekávaného filmu či seriálu dříve (někdy by se ho nedočkaly vůbec). Nezapomeňme, že titulky mohou být i pomůckami pro ty, co se učí anglicky. Spousta lidí jistě děkuje i těm, co přes noc vytvoří titulky doslova na kolenou – jen díky nim si je mohou přiřadit k čerstvě stažené epizodě z internetu a sledovat nový díl svého oblíbeného seriálu už třeba den po zahraniční premiéře. Nakonec bychom asi měli poděkovat i televizím, že seriál (vůbec) uvedou. Sice někdy třeba až o dva roky později, ale uvedou. Stále je většina těch, co nemají čas, možnost nebo chuť sledovat titulkovanou verzi a klidně si počkají.


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...