Bostonská tragédie

  • Kategorie: Blog

     

    Nemám vůbec ve zvyku vyjadřovat se touto formou k tragédiím či politickým událostem, ale při přečtení zpráv ohledně pumového útoku na účastníky a diváky maratónu v severoamerickém Bostonu, především pak při čtení připojených diskusí, mi to nedalo, abych se nad tím trochu nezamyslel.

    Samozřejmě se ihned objevily spekulace oblíbené už od 11. září, a to, že si to USA zkonstruovali sami, aby měli záminku k dalším vojenským útokům v islámských zemích. Následovala neméně oblíbená moudra o tom, že si za to Amerika může sama, díky své zahraniční politice. Třetí místo oblíbených názorů obsadila tvrzení, že to žádná tragédie není, že v zemích jako Afganistán umírají každou chvíli desítky lidí zabitých bombami na tržištích, ale o tom že se nepíše. Zatímco zde umřeli „jen“ tři lidé a je z toho hned tragédie na první stránce.

    Ze všech tří teorií je mi, s prominutím, na zvracení. Kam se poděl lidský rozměr? Vraždili by Spojené státy své vlastní lidi? Tomu snad nemůže nikdo rozumný věřit. A opravdu si ti sportovci a diváci zasloužili smrt nebo zmrzačení jen proto, jakou politiku jejich země preferuje? Co s tím mají proboha společného? Ti lidé se prostě jen chtěli podívat na sportovní svátek, užít si slunečného dne, pobavit se, fandit, zkrátka si užít. Pokud jde o posledně zmíněnou skupinu názorů – ano, bohužel asi více prožíváme tyto události, když se stanou v západní Evropě nebo v USA. Možná je to dáno tím, že přeci jen více cestujeme do těchto končin než do Afganistánu, a máme tam tedy přátele a příbuzné.

    Bylo mi smutno z toho, kolik přispěvatelů v diskusi to Americe přálo. Našlo se jen málo lidí, kteří viděli tu obyčejnou tragédii pro zúčastněné a jejich blízké. Jednomu odsuzovateli této zprávy na titulních stránkách novin se dostalo celkem trefné odpovědi, že i on by mluvil jinak, kdyby mu např. bomba na Matějské pouti zmasakrovala půl rodiny. V tom to právě je – stále ještě nežijeme v ruinách v zemi zničené válkou. Stále ještě jsme si nezvykli potkávat dennodenně smrt na každém kroku. Tyhle události jsou na prvních stránkách, protože není normální umírat při sledování sportovní akce, stejně tak v kanceláři, cestou domů ve vlaku či v autobuse.

    Nevím, jak by bylo pisatelům těchto diskusních příspěvků, kdyby jim umírali jejich blízcí jen proto, že naše země aplikuje politiku, která se nám možná nelíbí, ale kterou nemůžeme změnit.

    P. S. Po dopsání toho příspěvku jsem se dozvěděl o výbuchu v Texasu…


Nedávno hrálo

načítám historii odehraných skladeb...